Zahraniční stipendium – jak na to

Už jste se rozhodli – chcete na nějaký čas vycestovat do zahraničí a vyzkoušet si studium na cizí univerzitě. Jenže takové studium v zahraničí není laciná záležitost a málokteří rodiče budou nadšeni tím, že po nich vyžadujete cca 250 tisíc pro studium na půl roku (a to se ještě v optimističtějším případě). Pomoci vám může zahraniční stipendium. Jak ho získat?

Jsem dobrý? Mám na to?

V ČR i po celém světě existuje mnoho organizací, které vám mohou pomoci získat stipendium pro studium v zahraničí. Většina stipendií ale nehradí veškeré náklady (např. erasmus stipendium). Hodit se vám sice může každá korunka, získat tento typ finančního příspěvku však není jednoduchá záležitost. Uchazeč musí prokázat, že je mimořádně schopný a pomoc si zaslouží.

Otázky a odpovědi

Připravte se, že budete u pohovoru (případně v dotazníku) tázáni na mnoho otázek:
Proč jste se rozhodli zažádat o stipendium? Jistě vás napadá logická odpověď, protože si cestu za vysněným studiem v zahraničí bez finanční podpory nemůžete dovolit. Jenže tato odpověď napadne úplně každého a tohle není to, co by ti, kteří o stipendiích rozhodují, chtěli slyšet. Možná nepatříte mezi ty, kteří se dokáží vychválit, ale v tomto případě je to více než nutné. A to zejména když svou žádost předkládáte úplně cizím lidem, kteří o vás a vaší práci vůbec nic nevědí. Zvýrazněte veškeré vaše úspěchy, jež alespoň vzdáleně souvisejí s plánovaným studiem v zahraničí.

Pomáhali jste organizovat mezinárodní studentskou konferenci? Pracujete jako dobrovolník na projektu, který souvisí s vaším výzkumným záměrem v zahraničí? Podařilo se vám nedávno složit mezinárodně uznávaný certifikát z cizího jazyka?

Všechny tyto a spoustu dalších věcí zmiňte ve své žádosti a nezapomeňte zdůraznit veškeré vaše úspěchy. Na druhou stranu buďte objektivní a nelžete. Pokud budete tvrdit, že máte certifikát CPE z angličtiny, musíte být schopni to dokázat.

V žádosti o stipendijní pobyt v Londýně je také zbytečné uvádět, že jste byli před rokem jako au-pair poblíž města na Temži. Rozhodovací komisi spíše přesvědčí vaše schopnost logické argumentace a výstižné odpovědi na jejich otázky.

Bez cizího jazyka ani ránu

Anglicky dnes mluví každý. Tato otřepaná (a nepravdivá) fráze vám k získání stipendia rozhodně nepomůže. Na jazykovou znalost je totiž při výběrovém řízení kladen velký důraz. A tuto znalost byste měli být schopni doložit jazykovým certifikátem. Pokud již nějakou tu mezinárodní zkoušku nemáte v kapse, zkuste ji před odjezdem do zahraničí složit.

U některých druhů stipendií je certifikát jedním ze základních požadavků a bez jeho složení nemá smysl o finanční příspěvek žádat (např. pro přidělení Fulbrightova stipendia musíte složit zkoušku TOEFL minimálně na 80 bodů (iBT).

Pamatujte, že v zahraničí jsou uznávány mezinárodní certifikáty z jazyků. Jednička z francouzského jazyka v indexu je sice příjemná záležitost, ale hostitelskou univerzitu spíše zaujmete certifikátem DELF či DALF než vaším studijním průkazem.

Některé organizace (zejména ty zaměřené na konkrétní obor) při výběru kladou důraz i na odborný jazykový test. Uvědomte si, že byste měli být schopni rozumět danému cizímu jazyku natolik, abyste v něm mohli studovat, psát seminární práce a umět debatovat o odborných tématech.

Čas se neohlíží na nikoho

Je důležité být ve svém oboru dobrý. Je nezbytné umět dobře cizí jazyk. Musíte umět správně prezentovat váš studijní záměr. Tohle všechno jsou hlavní body, bez nichž jen těžko uspějete.

Nezapomeňte však na včasnou přípravu veškerých materiálů a kompletaci formulářů. Čas potřebujete na výběr země a školy, složení jazykové zkoušky (případně zvolit jazykový kurz vedoucí ke složení zkoušky), přípravu a vypilování studijního záměru (napsání motivačního dopisu) atd.

Stipendijní komise určitě přihlédne k přiloženým doporučením. Najít ty „správné“ osoby (např. vedoucího vaší diplomové práce, nadřízeného z výzkumného ústavu apod.) také zabere určitou dobu. Pamatujte také na to, že škola, na kterou se hlásíte, má pravděpodobně stanoveno datum uzavření přihlášek.

S přípravou na studijní pobyt v zahraničí je proto vhodné začít minimálně rok před plánovaným odjezdem. Pokud přípravu podceníte, nedostatek času může nepříjemně hrát proti vám.

Nevyšlo to? Není všem dnům konec

Možná jste opravdu dobří, ale stipendium se vám získat nepodařilo. Hlavně se nevzdávejte! Zjistěte si předem kvóty přijímaných studentů a podle toho se zařiďte. Je jasné, že pokud chcete studovat na Sorbonně Paříži, budete se o své místo poprat s větším počtem kandidátů než v případě zájmu o semestr na technické univerzitě v Murmansku (nemám nic proti Murmansku, Sorbonna je však pro většinu z nás zajímavější cíl). O lukrativní pozice je třeba bojovat o to usilovněji; všichni to známe.

V případě neúspěchu to zkuste znovu. Dvakrát podaná přihláška na stejné místo má komisi větší šanci přesvědčit, že o něj máte skutečně zájem. Kapacitní důvody mohou být na vině i v případě, že již nějaké zahraniční zkušenosti máte. Komise často přistupují k výběru stipendistů s heslem „jednou a dost“. Počítejte proto s tím, že pokud jste předloni strávili jaro v Bergenu díky programu Erasmus, podruhé již erasmácké stipendium nedostanete. To vám ovšem nebrání požádat třeba o stipendium z programu AKTION apod.

Příště: Kde získat zahraniční stipendium

Související články:

Studium v USA: možnosti a podmínky
Jak napsat životopis v angličtině
Studium v USA: doporučující dopis (informace z článku využije i pro studium v jiných zemích)

Potřebujete kvalitní překlad? Vybírejte z naší nabídky: překlady do angličtiny, překlady němčiny, překlad do češtiny a překlady z francouzštiny.

Přidat komentář