Angličtina pro děti – kdy začít? 1

Každému rodiči je jasné, že znalost minimálně dvou světových jazyků dá jeho dítěti příležitosti, které by jen se znalostí češtiny nemělo. I ve škole to mají děti výrazně jednodušší, pokud mají náskok ve znalosti cizího jazyka, zvláště jedná-li se o angličtinu. Angličtina pro děti je tedy v kurzu a rodiče ve snaze usnadnit svým potomkům start do života chtějí často zahájit výuku angličtiny u svých ratolestí co nejdříve. Je to dobré rozhodnutí? Nepoškodí své dítě nadměrnou zátěží v raném věku? Bude výuka efektivní a budou si děti jazyk pamatovat? Nepoplete se jim čeština s angličtinou a nebudou mít pak problémy v obou jazycích? Zná současná věda odpovědi na tyto otázky?

Rozdíl v přijímání jazyka u dospělých a dětí

Z výzkumů vyplývá, že pokud dítě využije tzv. kritické období, kdy je mozek novému jazyku otevřen, může se jím naučit na úrovni rodilého mluvčího. Tato možnost se dle neurofyziologa Wildera Penfielda uzavírá přibližně do nástupu puberty, to je cca do 8 – 10 let [1]. Velmi dobrou znalost jazyka lze ještě získat do konce puberty. U dospělých lidí je už studium cizího jazyka velkou dřinou, kterou můžeme zmírnit dobrou metodou výuky a respektováním učících mechanizmů.

H. Douglas Brown [1] uvádí, že malé děti se učí cizí jazyk jinými mechanismy než starší děti. Starší a dospělí využívají spíše gramatických výkladů a deduktivního myšlení, které u malých dětí efektivní nejsou. Osvojování cizího jazyka navíc neprobíhá u všech dětí stejně. Výuka je hodně založena na emocích, které děti velmi ovlivňují.

Alexander Guior používá pro zdůvodnění obtížnosti studia cizích jazyků u dospělých pojem “jazykové ego” [1]. Identita dospělého člověka je podle něj velmi silně spojena s jeho prvním jazykem. Jazykové ego je totiž vyformováno interakcemi s okolím prostřednictvím mateřského jazyka.

Můžeme jmenovat tři hlavní rozdíly při osvojování nového jazyka u dospělých a dětí:

  • Dospělí jsou již kognitivně vyspělí
  • Dospělí znají již alespoň jeden jazyk
  • Dospělí se učí jazyk z jiných důvodů než děti

Začít se studiem druhého jazyka v dětském věku je tedy nespornou výhodou. Plasticita mladého mozku umožňuje přijmout druhý jazyk na úrovni rodilého mluvčího. Studiu je nakloněn neukončený kognitivní vývoj i touha dětí po poznání.

Výhody a obtíže výuky cizího jazyka u dětí

Nejprve začněme výhodami, které brzké studium jazyka přináší:

  • Je možné za určitých podmínek získat úroveň rodilého mluvčího.
  • Děti jsou disponovány k přijímání nových informaci, učí se napodobováním, mají výborné imitační schopnosti – snadno zachytí a zreprodukují intonaci a rytmus řeči.
  • Děti nejsou při výuce nervózní, nemají bloky.
  • Mají možnost si zformovat vícejazyčné a multikulturní “jazykové ego”.
  • Raná výuka jazyků podporuje celkový kognitivní vývoj dítěte.

Obtíže ve výuce cizího jazyka u dětí:

  • Aby dítě vstřebalo cizí jazyk, musí mu být vystaveno denně, ideálně několikrát denně. To je splněno v podstatě pouze v bilingvních rodinách.
  • Děti ne vždy spolupracují, podléhají náladám, neudrží pozornost. A to klade velké požadavky na učitele angličtiny, pokud má být výuka účinná. Lektor musí mít povědomí o procesech výuky jazyka u dětí, aby mohl využít zvědavosti dětí, hry, emocí, zvuků, barev, obrázků, pohybu, hmatu; navodit pocit bezpečí a jistoty. Nevyškolený učitel může snahou udržet pořádek či abstraktními popisy děti od učení odradit.
  • Jazyková výbava učitele musí být na úrovni rodilého mluvčího, jinak děti nevratně nasají všechny chyby a nedokonalosti jeho verbálního projevu. Ztratí v něj důvěru, pokud je v jazyku nejistý.
  • Paměť dětí je bezděčná – děti nemají strategii na to, něco se naučit.
  • Paměť dětí je mechanická, má velkou kapacitu, je více konkrétní než abstraktní, a je ovlivněná emocemi.
  • Děti musejí získat k učiteli osobní vztah a důvěřovat mu.
  • Děti mají silnou potřebu pozornosti, podpory a uznání. Velikost skupiny by měla umožnit individuální přístup. Doporučený je počet 5-7 dětí.

Kdy začít s výukou angličtiny u dětí

V současné době nepanuje jasný konsensus v tom, kdy začít s výukou cizího jazyka u dětí. Vývojoví psychologové se však shodují, že výuka by měla začít nejdříve od tří let věku. V tomto období je možné s jistotou diagnostikovat případné odchylky v psychomotorickém vývoji. Ty by byly kontraindikací k výuce cizího jazyka, protože druhý jazyk je zátěž. Svědčí o tom zkušenosti například z Belgie, Švýcarska či Kanady, kde žije velké množství bilingvních párů a řečový vývoj je v bilingvních rodinách téměř vždy opožděn, někdy až o dva roky.

Období po třetím roce života je také nejefektivnější, protože mateřský jazyk je již dostatečně zakotven. Začíná rozvoj levé hemisféry, která přebírá řečové funkce. Díky tomu může dítě dobře rozvíjet jak mateřský, tak cizí jazyk. Předpokladem je ale bilingvní prostředí. Občasné setkání s cizím jazykem není nijak přínosné.

Psycholožka Lenka Šulová [2] upozorňuje na rizika spojená s výukou cizích jazyků před třetím rokem věku dítěte:

“Dítě se v prvních třech letech života musí vyrovnat s velmi zásadními vývojovými úkoly, mezi které jistě patří osvojení si základů mateřštiny, ale je zbytečným předbíháním v jeho vývoji, nebo možná nepřiměřeným zatěžováním, je-li na něm vyžadována orientace v dalším jazyce než mateřském.”

V zájmu dítěte je, aby zvládlo vývojové cíle v oblasti hrubé a jemné motoriky, sebeobsluhy a formování vlastního já. Každé dítě má individuální vývoj a začít s výukou cizího jazyka je vhodné až po konzultaci s dětským psychologem, který určí, zda je dítě pro zahájení výuky již zralé. Nic se nestane, pokud dítě zahájí výuku až ve čtvrtém či pátém roce života.

Ze současného poznání tedy vyplývá, že zatěžovat dítě cizím jazykem před třetím rokem života je zbytečné riziko. Efekt takové výuky je navíc diskutabilní; zvlášť při jeho nízké intenzitě. Bezpečné by mělo být začít s výukou po třetím roce věku, pokud je psychomotorický vývoj dítěte normální. Výuka by měla být každodenní, a mělo by jít spíše o hru, aktivitu a komunikaci, než o výuku v pravém slova smyslu. Výuka by měla probíhat v malé skupince s lektorem, který má zkušenost s výukou dětí, umí s nimi navázat vztah a vytvořit bezpečné prostředí. Není pravda, že na jazykové vybavenosti lektora u malých dětí až tak nezáleží. Naopak vzhledem k paměťovým a napodobovacím dispozicím dětí je nezbytné, aby měl učitel velmi kvalitní angličtinu včetně bezchybného přízvuku.

 


[1] Brown, H. Principles of language learning and teaching. 4th ed. White Plains: Longman, 2000. ISBN 0-13-017816-0.
[2] Šulová, L. Výuka cizích jazyků od raného dětství? Možná rizika či výhody? Psychologie, 2007 https://e-psycholog.eu/pdf/sulova.pdf


 

Autor: Adam Šmíd

středoškolský učitel, poradce v oblasti osobního rozvoje, dříve kurzový nomád, nyní nadšený otec a redaktor Jazyky.com

Jeden komentář k Angličtina pro děti – kdy začít?

  1. Odpovědět Jan Kvě 16, 2021 10.26

    Po přečtení článku hodnotím vše co je psáno jen jako názor autora. Článek dost nelogicky neřeší třeba i to, že dítě se běžně v životě potká s vícero lidmi, kde každý mluví jinak (malé děti, prarodiče a pod.) Mohl by se autor zamyslet nad tím, že i v běžné řeči se používá mnoho synonym, kterým se dítě také učí. Učení řeči (nemá cenu rozlišovat pojem cizí jazyk, protože pro dítě je cizí vše) je i učení synonym.
    Každý rodič ví, že více podnětů pro děti je prospěšné a rozvíjející.
    Není žádný důvod děti neučit to co umíte a co dítě právě přijímá. Můj nesmělý názor.

Přidat komentář