Studium na střední škole v USA 1

Záleží vám na vzdělání? Pak jistě víte, že je dnes časté strávit na část studií v zahraničí. Pobyt přinese zdokonalení v angličtině a samostatnost, ale také vzrušující zážitky a celoživotní přátelství. Já jsem díky stipendiu odjela na prestižní školu v USA – stejně jako už na dvě stě českých středoškoláků. Chcete se zařadit mezi ně? Zkusím vám předat svoje zkušenosti.

USA, OSF, ASSIST- o co jde?

Moje cesta do Ameriky vedla přes dvě organizace: v Praze sídlící Open Society Fund (OSF) a American Secondary Schools for International Students and Teachers (ASSIST). Obě se podílí na výběrovém řízení, které probíhá na podzim a v zimě; na začátku dalšího školního roku OSF vypraví do cílových zemí vybrané studenty. Program je výjimečný především typem škol, do nichž studenty vysílá: jedná se o soukromé střední školy z nejvyšší ligy, které poskytnou několika nadějným studentům plné stipendium. V anglofonním světě znamená soukromá škola vrcholnou kvalitu, a tomu také odpovídá její cena: běžně je roční školné půl milionu korun a víc.

I bez závratného školného čekají studenta výdaje, především za letenku a pojištění. Ostatní větší položky, jako jsou učebnice, oblečení, cestování v průběhu roku atd., lze s trochou šikovnosti podstatně snížit: chce to vyjednávat příspěvky od školy, shánět použité knihy, cestovat se známými atd. Navíc v porovnání s obrovským přínosem se náklady tisíckrát vyplatí. Osobní rozvoj, arzenál nových dovedností, sebejistota, jazyk, zážitky, kontakty – to všechno se dá penězi těžko vyčíslit. A to nemluvím o zcela pragmatické skutečnosti, že člověk, který si prošel americkou soukromou střední školou, v budoucnosti s téměř stoprocentní pravděpodobností vydělá více peněz.

Před odletem

Nejspíš největším úkolem před takhle velkou cestou v životě středoškoláka je snést nervozitu (nejen svou, mnohem hůř jsou na tom babičky) a rozloučit se s přáteli, klukem/holkou a bezpečím známého prostředí. Také je potřeba zařídit vízum. Se vším kolem cesty ochotně poradí OSF nebo přímo americká ambasáda; i přes zprávy o šílené byrokracii jsem vízum získala hladce. Letenky i pojištění zařídí OSF, takže už zbývá jen nakoupit trička s límečkem (k dresscodu se ještě dostanu) a očekávat datum odletu.

Přílet do USA, Orientation a první dny

ASSIST pořádá každý rok po příletu několikadenní úvodní kurz. Kolem 130 mladých lidí z řady zemí se tak může adaptovat na změnu času, nasát informace (po 40 letech fungování ASSIST dobře ví, s čím se studenti mohou potýkat), a vštípit si základní opěrné body: 1. vždycky se ptát a 2. nikdy nejsi sám: každého studenta jistí síť lidí, kteří zafungují při jakémkoli problému.

Po pestré Orientation (tj. úvodním kurzu) mě a další ASSIST studentku (Němku, která je dodnes moje velká kamarádka) na dva týdny ubytovala báječná, veselá a akční americká rodina spřízněná se školou – maminka byla hlavní trenérka lakrosu a pozemního hokeje, dvě ze čtyř dětí tam studovaly. Se začátkem školního roku jsme se přestěhovaly na kampus.

Škola

The Ethel Walker School (EWS) je malá soukromá dívčí střední škola ve městečku Simsbury ve státě Connecticut; v roce 2011 oslaví sto let od založení. Hrdě se hlásí ke své tradici špičkového vzdělávání dívek: již od počátku – v době, kdy většina dívčích středních škol v USA učila nanejvýš vařit – fungovala jako tzv. college preparatory school, čili jejím posláním bylo vychovat budoucí univerzitní studentky. Na krásném kampusu je i kaple, observatoř, divadlo, knihovna, tělocvična, venkovní hřiště na fotbal, lakros,pozemní hokej a softball, tenisové kurty a jezdecký areál.

Školní rok se dělí na dva semestry, oba končí zkouškovým obdobím. Nejen v tom výuka na amerických SŠ připomíná vysokoškolský přístup. Výuka stojí na třech pilířích: čtení a práce s informacemi, psaní textů (essays) a diskuse v hodinách. Vždy je na prvním místě poctivost (academic integrity), jejíž nedodržení se tvrdě trestá: za opisování nebo nedůslednou citaci vás vyhodí ze školy. Odměnou je jednak opravdové uspokojení z výsledků vaší práce, jednak schopnost se plagiátorství vyhnout a ušetřit si tak problémy např. na vysoké škole.

Školní život má i další jasně daná pravidla. Zprvu jsem se lekla pravidel oblékání (již zmíněný dresscode má v nějaké podobě většina škol tohoto typu), na EWS ale nešlo o nic dramatického: ne příliš krátké sukně ani velké výstřihy, žádné vzory, vždy košile nebo tričko s límečkem. S trochou kreativity se i v rámci pravidel dá obléknout zajímavě a s vtipem.

Mimoškolní aktivity

Soukromé školy nabízejí celou plejádu aktivit – sporty, uměleckou činnost včetně performing arts (divadlo, tanec, hudba), nejrůznější kluby či dobrovolnickou práci (určitý počet hodin community service je na většině škol povinný). Najdete tu bohaté vybavení a spoustu soutěží. Z nabízených možností jsem využívala co nejvíc – hrála jsem divadlo, fotografovala, tančila, zpívala v muzikálu. Když se člověk od začátku po hlavě vrhne do dění ve škole, rychle se spřátelí, získá sebejistotu a místo v kolektivu.

Ubytování a jídlo

EWS navštěvují jak Day Students (dojíždějící studentky z okolí), tak Boarding Students, které jsou ubytované ve škole, tedy i já. Prázdniny jsem strávila se spřátelenými rodinami. V dormitories neboli ubytovnách se bydlí v jedno- nebo dvoulůžkových pokojích. Na starost je mají učitelé, kteří bydlí přímo v budově. Panuje zde poměrně přísný řád, ten jsem ale nakonec i ocenila: dvě hodiny Study Hall, kdy musel být klid, byly každý večer nezbytnost.

Ve škole byl slušný výběr dobrého (i když pro Evropana se zálibou v pestré stravě časem jednotvárného) jídla včetně ovoce a salátů. Obecně jsou stravovací návyky Američanů opravdu dost hrozné, mnoho z nich považuje doughnuts (koblížky s dírou uprostřed), hranolky a mastnou napodobeninu pizzy za plnohodnotný jídelníček. Zvědaví ale byli, a když jsme jim s německou kamarádkou vařily evropská jídla nebo pekly na Vánoce cukroví, sklidily jsme nadšení.

O přátelích a učitelích

Američané jsou přátelští a myslí pozitivně, frekvence „prosím“ a „děkuji“ je oproti ČR vysoká stejně jako výskyt slovních spojení „can I help you?“ a „no problem“. Středoevropan navíc působí exoticky, a tak jsem měla okamžitě fůru „best friends“. Z Čech jsme zvyklí spíše na lehký odstup a vstřícné, ale nijak vřelé chování k lidem, které dobře neznáme; zprvu mi připadalo, že „Amíci“ projevy svých citů až směšně přehánějí. Tak to ale úplně není: spíš se prostě snadno nadchnou. Zvláštní kapitolou jsou vztahy s učiteli; ti svou roli jak ji známe my dalece přesahují: zajímají se o studenty osobně, rádi si popovídají o životě, výjimkou nejsou společné večeře nebo výlety. Učitelům záleží na výsledcích jejich žáků a ochotně poskytnou konzultace. Cíl je jasný: aby každý student uspěl.

Prázdniny a cestování

Simsbury sice leží jen asi hodinku a půl cesty od New Yorku i Bostonu, bez vlastního auta je ale těžké si jen tak vyjet – veřejná doprava skoro neexistuje. Díky pohostinnosti přátel jsem se však podívala do Rhode Islandu, NYC, Washingtonu, D.C., jarní prázdniny jsem strávila na Floridě a v Severní Karolíně, pobyla jsem na nádherné novoanglické farmě… Američané vás rádi pohostí a umožní vám vidět co nejvíc. Základ je klidně se nechat pozvat a na oplátku vyprávět o ČR a Evropě, o své rodině a zvycích, zazpívat česky nebo uvařit.

Po návratu

Po deseti měsících jsem přistála v Praze. Několik dní jsem znovunalézala svůj pražský život a snažila se vyměnit americké citoslovce za české. Domov jsem viděla jinýma očima – v Americe jsem mi došlo, jak moc jsem vlastně Pražanka, Češka, Evropanka – a zjistila jsem, že opravdová přátelství rok odloučení nenarušil. Zápal a americká energie mi umožnily zvládnout rozdílové zkoušky a odmaturovat se svojí třídou. Zkušenost roku v Americe je nedocenitelná a čerpám z ní stále. Výborné zvládnutí jazyka se hodí denně, pro vysokoškolské studium i další život jsou velkou pomocí i získané studijní a komunikační dovednosti, nemluvě o zážitku poznávání jiné kultury.

Odkazy

Open Society Fund
ASSIST
Americká ambasáda v Praze
Americké centrum v Praze
České centrum v New Yorku

Zajímavé články

Jak se dostat na střední školu v USA?
Studium na střední škole v USA v kostce
Jak získat stipendium na střední školu do USA

 

Jeden komentář k Studium na střední škole v USA

  1. Odpovědět Natálie Dlouhá Říj 10, 2018 0.27

    Dobrý den, chtěla bych se zeptat, co všechno bylo v rozdílových zkouškách, kde jste získala potřebný material k učení a kdy jste se začala připravovat… a jestli máte nějaké rady, budu vděčná. Děkuji

Přidat komentář