Po střední škole za studiem do USA

Angličtina nad zlato – tak by se dala charakterizovat situace na poli nabídky práce. I to je jedním z důvodů, proč je studium v anglicky mluvících zemích vnímáno jako velmi prestižní. Kde jinde se naučit angličtinu než právě mezi rodilými mluvčími. Kombinace ovládání angličtiny a získání vysokoškolského titulu je pak vskutku trefa do černého!

Možnosti vysokoškolského studia v USA po absolvování střední školy v ČR

Absolventi českých středních škol mohou ve Spojených státech volit ze dvou variant vysokoškolských programů. Jedná se buď o dvouleté studium (nejedná se o magisterské studium), po jehož absolvování obdržíte titul associate, nebo o bakalářský typ studia, které trvá v průměru čtyři roky.  Obě možnosti spadají do úrovně nazývané undergraduate.

Přijímací řízení a dokumenty k němu potřebné

Pokud uvažujeme o studiu na VŠ v zahraničí, je třeba mít na paměti, že k tomuto kroku se nelze rozhodnout až v posledním ročníku střední školy, ideální je začít tuto variantu zvažovat a připravovat se na ni už od začátku předposledního ročníku. Harmonogram jednotlivých přípravných a realizačních kroků pro studium na VŠ naleznete na stránkách Fulbrightovy komise.

Oproti českým „přijímačkám“ na VŠ se tento akt v USA odehrává bez přítomnosti kandidáta. O jeho přijetí či nepřijetí je rozhodnuto na základě všech podkladů, které o sobě uchazeč zašle elektronickou či klasickou poštou. Je tedy opravdu důležité, aby tyto materiály byly uchazečem zpracovány pečlivě.

Nebojte se o sobě prozradit i to, co se vám jeví jako malichernost. Školní i mimoškolní aktivity jsou vítány a kladně posuzovány a nikdy dopředu nevíme, co komisi zaujme. Upoutat také může originalita a svéráznost, v kolektivu se tyto vlastnosti mohou hodit, protože školy dbají i na zajímavé složení ročníku.

Hlavním dokumentem, který je tedy třeba na vysněnou školu zaslat, je přihláška. Přihlášení ke studiu může být na jednotlivých školách řešeno různě. Některé vzdělávací instituce preferují např. využití vlastního formuláře, ať už tištěného nebo elektronického, jinde se můžeme setkat s přihlašováním prostřednictvím tzv. Common Application.

Stejně jako v Čechách, i v USA jsou směrodatné předchozí studijní výsledky. Ty se prokazují prostřednictvím ověřených kopií vysvědčení většinou za celou dobu středoškolského studia. Někdy je třeba dokládat vysvědčení v češtině i v angličtině. Vyhotovení překladu i soudního ověření nabízejí vybrané překladatelské agentury v ČR.

Dalším dokumentem potřebným pro zařazení do výběrového řízení je osvědčení o dostatečné znalosti jazyka. Ta se nejčastěji prokazuje pomocí testu TOEFL (Test of English as a
Foreign Language). V tomto testu se pro přijetí ke studiu obvykle vyžaduje dosaženého bodového hodnocení minimálně 500 bodů ze 667 možných (v případě počítačové verze testu bývá hranice 177 bodů z 300 možných) a jde o komplexní prověření, uchazeč je tak zkoušen ze čtení, psaní, poslechu a mluvení.
Vedle těchto základních dokumentů může být ještě po uchazeči požadováno doporučení od pedagogů, kteří přišli s uchazečem do styku, dále esej, jež má vypovídat něco o názorových postojích studenta, a v neposlední řadě se kandidát může setkat s americkou obdobou testů studijních předpokladů.

Finance a výdaje

Další kriterium pro přijetí studenta jiného charakteru, než jsou výše zmíněné podmínky, představuje jeho finanční situace. Studium v zahraničí je spojeno s výdaji až několikanásobně převyšující výlohy za studium v České republice. S tím je třeba počítat a být v tomto ohledu realistický.

Výhodu budou mít samozřejmě zase ti studenti, kteří si mohou dovolit studovat alespoň částečně za peníze ze své kapsy respektive z kapsy svých rodičů. Škola si vybírá, komu je ochotna na studium přispět prostřednictvím stipendia. Jinými slovy je pečlivě zvažováno, do koho a kolik se vyplatí investovat. Opět budou mít body navíc uchazeči, kteří mají co nabídnout, ať už se jedná o dobré sportovce či vynikající studenty.

Stipendia určená pro tento stupeň vysokoškolského studia je třeba vyhledávat přímo u dané školy. Existuje několik druhů této finanční podpory. Záleží např. na tom, zda se výše stipendia určuje pouze podle atraktivity studenta pro školu (merit-based), či zda se kromě tohoto kriteria zvažuje také finanční situace studenta, tzn. výše výdajů, které není sám schopen pokrýt (need-based).

Velkou předností pro studium v USA jsou také zajímavé sportovní úspěchy, které jsou hlavním předpokladem pro získání sportovního stipendia. Pokusit se o něho mohou studenti, kteří dosahují vynikajících úspěchů v některé ze sportovních disciplín a budou v dané disciplíně posilou pro školní tým.

Pokud se uchazeči nepodaří získat stipendium v takové výši, aby byl možný jeho pobyt na americké škole, začne zřejmě uvažovat o tom, jaké jsou příležitosti přivýdělku. V tomto ohledu však vyvstává určitý problém. Držitelům studentského víza totiž není umožněno pracovat mimo areál vysoké školy. Mohou si přivydělat pouze v rámci kampusu či okreditované stáže, což však nebývá nijak závratná částka. Pracovat mimo kampus či mimo stáž je povoleno pouze o prázdninách, a to nejdříve po absolvování prvního ročníku.

Ještě jiný druh příspěvku představují nadační fondy jako např. Nadace Sophia nebo Nadační fond manželů Lívie a Václava Klausových, jde ale opět spíše o drobnější finanční výpomoc.

Dlužno říci, že bez některého ze stipendií v podstatě nelze o studiu v zahraničí uvažovat. Školné na státních univerzitách vyjde zhruba na 10–14 tisíc dolarů za rok, na soukromých školách je to často částka spíše dvojnásobná, na opravdu vyhlášených univerzitách pak dosahuje až k padesáti tisícům dolarů. Dále je potřeba počítat s životními náklady, které se liší podle jednotlivých oblastí. Minimální částka je odhadována zhruba na 750 dolarů měsíčně, v některých oblastech to však může být až 1 500 dolarů.

Po přijetí je třeba zažádat o vízum  

V případě, že se stane, že jste na vysněnou školu přijati, jak po akademické stránce věci, tak i vyřešením a doložením finanční situace, získáte formulář I-20, který je potřeba k žádosti o studentské vízum.

Po obdržení tohoto zmíněného formuláře I-20 je třeba zažádat si o vízum prostřednictvím elektronického formuláře DS-160. Tento formulář lze celý i s fotkou vyplnit přes internet. Poté je ještě potřeba domluvit si schůzku na americké ambasádě v Praze, což lze také elektronicky.

Jak si nechat uznat diplom získaný na škole v USA

Pokud jste vše předchozí zvládli a poté studium na VŠ v USA šťastně absolvovali, zbývá poslední starost – kde a jak je možné požádat o uznání dosaženého vzdělání v ČR.

Je třeba si uvědomit, že vzdělání dosažené v zahraničí není uznáváno automaticky. Prvotní iniciativa musí vzejít od absolventa, který si podá žádost o nostrifikaci. Žádost se předloží na vysoké škole v ČR, na které se podobný studijní program realizuje. Proces nostrifikace a vydání ověření se řídí § 89 a § 90 zákona č.111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění.

Převažují klady

Studium v USA je v mnohém velice přínosný. Studium zde přinese absolventovi nejen diplom a angličtinu na velice dobré úrovni, ale také ho donutí k samostatnosti. Není zdaleka jednoduché ocitnout se sám v cizí zemi a fungovat v ní bez pomoci rodičů či jiných blízkých. Vedle toho student pozná velice zblízka a intenzivně americkou kulturu a přiveze si nesčetně dojmů a zážitků.

Další zdroje

Uznávání rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami
Školné na vysokých školách ve světě
Stát studenty do USA už posílá
Uznávání vzdělání

Jazykové kurzy angličtiny Praha
Víkendové kurzy angličtiny
Pomaturitní studium angličtiny Brno

Přidat komentář