…a ztratit při tom svou dobrou pověst. Následující text doporučujeme překladatelům, kolegům z oboru i široké veřejnosti. Pomůže vám vytvořit (ze stran překladatelů), ale zejména získat (ze stran zákazníků a veřejnosti) kvalitnější překlad.
Jedna nejmenovaná britská letecká společnost na svých webových stránkách, respektive v jejich české jazykové verzi, hrdě hlásá:
Odmítnutí přepravy
Společnost XY odmítne přepravit nebo během cesty odkloněním letadla vysadí jakoukoliv osobu, pokud je podle názoru jejího zástupce nebo kapitána letadla takový krok nezbytný, neboť došlo nebo máme důvod se domnívat, že dojde, k jedné z následujících skutečností:
* Porušení bezpečnosti
* Abychom zabránili zabránění porušení jakýchkoliv aplikovatelných zákonů, předpisů nebo nařízení státu či země, ze kterých, do kterých nebo přes které se má letět.
* Chování, stav, věk nebo mentální či fyzická kondice osoby jsou takové, že ji činí nezpůsobilou se o sebe bez zvláštní pomoci postarat. Tam, kde je to třeba, se společnost XY vynasnaží obstarat si podpůrné lékařské důkazy.
* Obtěžují ostatní cestující a posádku nebo na ně vlastním přičiněním působí odpudivě.
(…)
Po přečtení této ukázky potenciálnímu cestujícímu vyvstanou obavy, aby nějakým způsobem, ať už vlastním nebo cizím přičiněním, nepůsobil na posádku odpudivě, a nebyl proto odkloněním letadla vysazen někde během letu.
Ve vlastním zájmu by tedy měl myslet, mimo shánění letenek a výměny českých korun za britské libry, na to, aby budil u posádky dojem, že se o sebe dokáže postarat a dostatečně se usmíval na kapitána, jinak to nemusí zrovna šťastně dopadnout.
No to snad ne?
Účelem tohoto textu ve svém prapůvodním pojetí samozřejmě nebylo vystrašit cestujícího aerolinek, ale informovat jej o jeho právech a povinnostech. Bohužel, nějakou shodou okolností se to vše tak trochu zamotalo. Tedy hlavně překladatel to jaksi zamotal a původní záměr britského marketingového pracovníka byl ten tam. Nyní si pojďme rozebrat, proč se to takto semlelo, že z toho vzniklo něco úplně jiného.
Zadáme to tady Jardovi. On umí perfektně anglicky.
Zní asi nejčastější řešení požadavku překladatelských služeb ve firmách. Jarda třeba mohl maturovat z anglického jazyka, třeba jezdil různě po světě a dokonce i možná vedl v cizích jazycích obchodní jednání. Jenomže k ovládání jazyka na úrovni rodilého mluvčího (jiná úroveň vypadá asi jako výše uvedená ukázka) vede od této fáze pro Jardu ještě dlouhá cesta.
Písemný projev má přísnější pravidla než projev ústní a k umu překladatele mu ještě chybí jedna podstatná věc: „překladatelský um“. Výsledkem bývají často texty, kterým jeho recipienti opravdu zhola nerozumí. Toto nebude cesta k ušetření.
Ať to přeloží ten tvůj synáček, on přece studuje ten peďák. A byl dlouho v Anglii.
Ten, kdo přišel do styku s živým jazykem, je na tom o něco lépe ve vztahu se stylistikou. Bohužel, pokud se jedná o překlad kupříkladu manuálu k nějakému produktu, zcela jistě tento syn nezná odbornou terminologii v daném jazyce.A tak listuje slovníkem, kde jsou tak jako tak výrazy, které nikdy neviděl.
Výsledkem bývají texty sice stylisticky na jisté úrovni, ale obsahující nepříliš smysluplné výrazy, jejichž význam si musejí cíloví čtenáři domýšlet a uhadovat. My odhadujeme, že toto také nebude správná cesta k šetření financí.
Známe nějakého překladatele
Pokud firma zvolí profesionálního překladatele, má už téměř vyhráno. Avšak toto řešení má zásadních úskalí, a to jsou chybějící korektury. Existuje železné pravidlo, že na překladu se musí podílet nejméně dva lidé, jeden, který je mluvčím zdrojového jazyka a druhý, který je mluvčím jazyka cílového.
Tito spolu musí samozřejmě texty konzultovat. Pokud jeden článek chybí, výsledkem bude stylisticky jen těžko "překousnutelný", kostrbatý a strohý text, který málokoho zaujme svým obsahem, ale hodně lidí zaujme svým cizokrajným nádechem.
A v neposlední řadě, každý člověk je tvor chybující a zpětnou kontrolu potřebuje. Nám se ještě nestalo, že bychom kupříkladu v pětistránkovém dokumentu s deseti tisíci slovy nenašli ani jednu chybu. Žádný člověk není prostě stroj.
Kdo vybere, ten vyhraje
V rámci úsporného programu firmy pro překladatelské služby nabízíme nejjednodušší variantu: nešetřete vůbec! Vždyť když si uvědomíme, kolik odradíme zahraničních klientů nekvalitním překladem a porovnáme to s náklady na překladatelské služby, dostáváme dva neporovnatelně rozdílné údaje. Průměrný překlad má 15 normostran, vychází tedy řádově na 5000 Kč. Pokud služba nebo produkt, který nabízíte, má hodnotu pěti tisíc korun, stačí vám oslovit jednoho člověka navíc a máte investici zpět.
A když si uvědomíme, kolik lidí se rozhodlo neletět aerolinkami XY, protože nechtělo být v průběhu cesty vysazeno kapitánem odklánějícím letadlo, zvládne kvalitní překlad udržet zákazníků mnohem více. Pak už vám ani nebude hrozit, že vám zavolá cizinec a vynadá vám, co že si to dovolujete ho poučovat o tom, jak se má při konzumaci vašeho výrobku tvářit.
Autor je provozovatelem jazykové agentury ABITURIENT.cz.
Potřebujete kvalitní překlad? Vybírejte z naší nabídky: překlady do angličtiny, překlady němčiny, překlad do češtiny a překlady z francouzštiny.