„Po našymu“ aneb pohraniční bilingvismus

Pohraniční pásmo ve Slezsku ležící na severovýchodě České republiky je svérázná a specifická oblast. Došlo zde k prolnutí českého a polského jazyka, což dalo vznik velice zajímavému jazykovému úkazu nazývanému po našymu. Jazyk, kterému porozumí jen zasvěcení, zní nezasvěceným na levé straně hranic jako polština a těm na pravé straně od hranic jako čeština.

Po našymu zblízka

Dialekt nazývaný po našymu, případně po naszymu se v ústní podobě vyskytuje na území Těšínska a jeho okolí, tzn. nejen na území České, ale také Polské republiky. Je označován jako nářečí tzv. česko-polského smíšeného pruhu, které se řadí mezi slezské dialekty a je dále rozděleno podle jazykových specifik na čtyři menší úseky: karvinský, těšínský, jablunkovský a bohumínský. Vedle výrazných vlivů češtiny a polštiny se v této řeči odráží také němčina a slovenština.

Dialekt po našymu vznikl spolupůsobením dvou národnostních skupin – polské a české. Nemá psanou podobu, funguje pouze jako ústní dorozumívací prostředek, který je značně nejednotný – jinak se mluví na Jablunkovsku, Těšínsku či Karvinsku.

Také samozřejmě dochází vlivem médií apod. k nivelizaci, a mladší generace ovládá toto nářečí mnohdy už pouze pasivně – slýchají ho od starší generace, rozumí obsahu sdělení, ale sami jej aktivně nepoužívají. Případně užívají méně výrazných nářečních prvků a těm výraznějším se vyhýbají i např. z toho důvodu, že dojíždějí za prací či vzděláním do jiného regionu, kde by se svou mluvou příliš odlišovali.

Platí i obecné pravidlo, že se nářečím mluví spíše na venkově než ve městech. Tento jazykový útvar se používá ve větší míře na českém než na polském území. Mluví jím především příslušníci polské menšiny, kteří dlouhodobě pobývají na území ČR.

Možnosti studia jazyků v Ostravě
Jazykové školy OstravaJazykové kurzy OstravaKurzy angličtiny OstravaKurzy němčiny Ostrava

Čeština a polština na Těšínsku

Těšínsko je svou polohou předurčeno ke statutu multikulturní oblasti. Už od středověku zde docházelo ke konfliktům mezi oběma kulturami, Těšínsko tak často měnilo svou státní příslušnost a s ní i úřední jazyk. Hranici mezi českým a polským Těšínskem v dějinách tvoří nejčastěji řeka Olše.

Ačkoliv se na českém území Těšínska setkávají dva jazyky – čeština a polština –, větší převahu má přece jenom čeština. Ta zde plní funkci úředního jazyka a je také vyučovacím jazykem na českých školách. Spisovná polština se objevuje na polských školách, v menšinovém tisku či na některých kulturních akcích nebo jako jazyk bohoslužeb. V jiné než oficiální mluvě se pak uplatňuje místní slezské nářečí.

V této oblasti působí také několik kulturních spolků, které se zabývají organizací aktivit našich polských spoluobčanů. Nejznámější jsou dvě organizace – Kongres Poláků v ČR (Kongres Polaków v RC) a Polský kulturně osvětový svaz v ČR (Polski Związek Kulturalno-Oświatowy v RC).

Společné znaky slezských nářečí

Typickými rysy slezských nářečí, a tedy i nářečí po našymu, jsou:

  • pravidelný přízvuk na předposlední slabice
  • pouze krátké samohlásky
  • existence dvojice l-ł (měkké l, vyslovuje se obalovaně, podobně jako samohláska u)
  • výslovnost y se různí od výslovnosti i
  • výskyt palatalizovaných ostrých sykavek (ś, ź)
  • používání záporového genitivu
  • existence samostatného fonému dz v jistých tvaroslovných typech
  • nahrazování předložky k předložkou do (idym do dochtora – jdu k doktorovi)
  • užití příčinné spojky bo (spisovně česky protože)
Možnosti studia jazyků ve Frýdku-Místku
Jazykové školy Frýdek-MístekJazykové kurzy Frýdek-MístekKurzy angličtiny Frýdek-MístekKurzy němčiny Frýdek-Místek

Jazykové jevy typické pro česko-polský jazykový pruh

Pro česko-polský jazykový pruh jsou typické navíc ještě tyto vybrané jazykové jevy:

  • slabiky ro, lo proti českým ra, la (krova, vrona, mody)
  • zachování nosovek (počuntek, munka)
  • místo českého slabikotvorného r, l (vlk, plný) se užívá spojení ar, ol, yr, il, eł (vilk, pełny)
  • fonémy ť a ď se vyslovují asibilovaně – ć, dź (ćicho, dźiśo)
  • zdvojené n se vyslovuje (kamynny)
  • ve větším rozsahu se uplatňuje hláska g (glova, gornek) – zachování praslovanského g
  • unifikace koncovek

Lexikální stránka po našymu

Slovní zásoba byla na tomto území ovlivňována samozřejmě češtinou a polštinou, ale svou roli zde sehrála také slovenština (ňeskoro, paradajki) či němčina (ancug – oblek, cug – vlak, luft – vzduch, hozentrogy – šle, šnuptychel – kapesník). Také se v lexiku tohoto nářečí vyskytují staropolské výrazy, které se dnes již v polském jazyce (spisovném i nespisovném) nepoužívají.

Některé nářeční výrazy jsou ještě stále živé (např. cukle – sandále, cumel – dudlík, kreplik – kobliha, špyrka – slanina, stryki – bramborové placky, popsuty – zkažený, šury – křivý), jiné už přežívají pouze díky starší generaci a jejich frekvence užití je nízká (např. bližňynta – dvojčata, tarluško – struhadlo, brutfaňa – pekáč, četyna – jehličí, vařtat – dílna, vartko – rychle).

Kde se dozvědět o po našymu více?

Zkoumání těšínského nářečí se kromě mnoha jiných jazykovědců věnuje profesor Karol Daniel Kadłubiec, polský vědec žijící v České republice, který přednáší na Slezské univerzitě v Těšíně a na PF Ostravské univerzity. Tomu také v roce 2002 vyšla kniha Skoro zapómňane, která zachycuje karvinskou variantu tohoto nářečí formou hornických povídek. Kniha byla rozšířena o CD pod názvem Skoro zapómňane – Po našimu, kde je namluveno 30 povídek. Těšínským nářečím se zabýval i americký slavista Kevin Hannan.

V roce 2010 vyšel slovník západotěšínského nářečí, jejímž autorem je Władysław Milerski z Českého Těšína, polský učitel. Tento slovník nese název Zachodniocieszyński słownik gwarowy a obsahuje 13 500  nářečních slov získaných sběratelskou činností autora a excerpcí z významných regionálních děl.

Použité  zdroje

Těšínské nářečí (Wikipedia)
Česko-polská nenávist aneb záhadná bitva o Těšínsko
Nový slovník západotěšínského nářečí je na světě
Slovník z oblasti Domaslavic
Je důležité mluvit „po našymu“
Magisterská diplomová práce – Klusková, Lucie: Proměny lexika běžné mluvy v česko-polském smíšeném pruhu, FF MU Brno, 2009.
Bakalářská diplomová práce – Gałuszka, Justyna: Sociolingvistický status tradiční mluvy u mladé generace v Třinci, FF MU Brno, 2008.
Slovník ponaszimu