Mrtvé vs. živé jazyky

Nejznámějším mrtvým jazykem, který však (dá se skoro říci ze záhrobí) neustále ovlivňuje naše životy v mnoha oborech (např. medicína) a promítá se do mnoha jazyků světa (typicky románské jazyky), je latina. Na Zemi však existuje přes 6 000 jazyků, z nichž až 80% údajně do konce tohoto století zmizí.

Latina je považována za mrtvý jazyk, protože již nemá žádné rodilé mluvčí. Toto kritérium je však někdy zpochybňováno. Jestliže má jazyk jen jediného mluvčího – považujeme jej  za mrtvý? A kdo přesně je rodilý mluvčí? Mluvená podoba latiny vymizela někdy kolem roku 1500, ale psaná forma se udržela až do konce šedesátých let dvacátého století.

Pokud v paměti marně hledáte příklady některých dalších mrtvých (a již nepoužívaných) jazyků, tak vězte, že je určitě znáte: sanskrt, staroslověnština či sumerština.

Některé jazyky zaniknou díky tomu, že jejich mluvčí postupně upřednostní některý z nových  jazyků, které vznikají na základech původní řeči. Typickém případem je právě latina, která byla nahrazena francouzštinou a italštinou (a dalšími románskými jazyky).

Desetisíce jazyků na Zemi

Kdysi existovalo až 20 000 jazyků. Jazyky v současné době mizí rychleji než kdykoli jindy, zároveň však vznikají nové. Latina – mrtvý jazyk se však zachovala díky velkému množství písemnictví.

Málokdo si uvědomí, že mezi ohrožené jazyky patřila v minulosti i čeština. Její používání bylo potlačováno na úkor němčiny a bez snahy našich obrozenců bychom dnes už možná vůbec česky nemluvili.

Zachraňte jazyk svého dědečka…

Nejvíce jsou samozřejmě ohroženy jazyky malých kmenů v Africe, Asii, Austrálii i Jižní Americe.

I evropské jazyky nejsou zcela v bezpečí. Přibližně 20-30 evropských jazyků kolísá na hranici životnosti.

Rozjíždějí se však projekty na jejich záchranu. Svou šťastnou kartu si vylosovaly např. velština či keltština (Velká Británie). Projekt Diwan se zase snaží zachovat bretonštinu, která nemá status úřední řeči, ale mluví s ní až půl milionu Francouzů (tedy žádná menšina) žijících v Bretani.  

Za zmrtvýchvstání lze označit obnovení hebrejštiny, která se stala živým jazykem. Proces znovuzavedení jazyka začal koncem 19. století v souvislosti se vznikem sionistického hnutí. Hebrejština (resp. její moderní podoba – ivrit) je v současnosti úředním jazykem Izraele.

Co je psáno, je dáno

Problémy s uchováváním jazyků bývají hlavně u těch, které nemají psanou podobu. Mluvčí těchto jazyků často nechápou, že něco jako řeč může být převedeno do psané formy a tím předáváno dál.
V tomto směru mají samozřejmě výhodu např. evropské jazyky.

Vymírání jazyků s sebou nese i vytlačování původních kultur a tradic. Některé věci, přírodní jevy či rostliny mají své pojmenování jen v několika jazycích. Grónština má například osm vyjádření pro sníh. Pro Čecha je sníh zkrátka sněhem a nepotřebuje více variant (maximálně uvádí mokrý sníh, prašan či zledovatělá krusta). Gróňan však s jedním pojmenováním pro tento fenomén nestačí.

"Podle profesora německé univerzity v Münsteru
Nikolause Himmelmanna může jazyk zaniknout ve třech generacích. První
generace mluví ještě dvěma jazyky, například němčinou a dolnoněmčinou
(Plattdeutsch), což je jeden z německých dialektů. Svým dětem ale předá
jen němčinu. Druhá generace pak dolnoněmčině ještě rozumí, ale nedokáže
v ní hovořit. S nástupem generace vnuků je jazyk již mrtvý, vysvětlil
profesor Himmelmann."(Citováno z Týden.cz.)

Které jazyky jsou „za vodou“?

Mezi tzv. neohrožené jazyky patří jen 10% současných řečí. Nepřekvapí vás, že se mezi ně počítá angličtina, čínština či arabština. Ostatní kolísají v kategoriích ohrožené a zanikající, případně zaniklé. Stejně jako vymírají různé druhy rostlin a živočichů, mizí také jazyky.

Databázi jazyků se zaměřením na jejich možné ohrožení vede i UNESCO přímo na jedné ze svých webových stránek.

Ethnologue

Mapováním živých jazyků se zabývá např. Letní jazykovědná škola (Summer Institute of Linguistics), která od roku 1951 sleduje jejich stav.  V roce 2009 vydala již šestnácté vydání encyklopedické příručky Ethnologue, která na 1 200 stránkách popisuje přesně 6909 jazyků. Mimochodem v Evropě jich máme 234, v Asii 2300.

Co si myslíte o zachraňování téměř zaniklých jazyků? Udržet je či nechat vývoj volně plynout? Připojte se do diskuse na stránce jazyky.studium. práce na facebooku a řekněte nám svůj názor. 

Použité zdroje

Diwan
Ethnologue
Latina na wikipedii
Mrtvé jazyky
Polovině jazyků hrozí vymření