Jak se učí dítě a jak dospělý?

V současné době se na trhu objevují nové metody či učebnice, z nichž některé slibují „zázraky na počkání“. Asi nejpočetnější skupinou jsou materiály, odvolávající se na využití procesů, pomocí nichž se prvním slůvkům učí dětský mozek. Bohužel spíše než o zázračné metody se jedná o výborný marketingový trik, založený na lidské pohodlnosti, ne nepodobný pilulkám na hubnutí.

Tyto „zázračné“ metody vycházejí z naivního předpokladu, že naše kognitivní schopnosti od útlého dětství degenerují. Zároveň zneužívají faktu, že si nikdo z nás nepamatuje, jak se naučil mateřskému jazyku, většina laiků proto ráda uvěří, že dětské učení je snadné a vede k zaručenému úspěchu. Navíc jaksi zapomínají, že souvisle se vyjadřovat či psát jsme se naučili až ve škole. Student cizích jazyků však potřebuje vše najednou!

Učení jako dovednost se během života mění. Ve dvou letech můžete klidně říkat čičinta, ale třicetiletý veterinář musí o domácím mazlíčkovi mluvit značně komplexněji. Poněkud zjednodušeně lze říci, že kvalita nahrazuje kvantitu.

Rétorika podobných metod podsouvá člověku představu, že jako dítě se snadno a rychle naučil dokonalé podobě mateřského jazyka, a tedy učebnice, kopírující tento postup jsou stejně účinné. To je samozřejmě hloupost, neboť dospělý mozek již není tak plastický a funguje jinak.  Dítě by se poslechem CD také nic nenaučilo, neboť není schopné se dostatečně soustředit.

Je zjevné, že každý styl učení má své opodstatnění v určitém stadiu duševního vývoje. Pojďme se tedy podívat, co se s přibývajícími roky v mozku děje.

Dětský mozek

Každé dítě se od nejútlejšího věku učí, poznává svět. Vnímá podněty ve svém okolí a bez velké námahy si je jakoby mimochodem ukládá do paměti. To je umožněno výtečnou plastičností mozkové kůry, která už nikdy v průběhu života nebude stejná. V této souvislosti je zajímavá otázka dvojjazyčnosti, tedy stavu, kdy člověk ovládá dva jazyky jako mateřské. Udává se, že dosažení absolutní dvojjazyčnosti je možné pouze do věku tří let! Do přibližně dvanácti let je možné  naučit se mluvit v dotyčném jazyce bezmyšlenkovitě a bez přízvuku.

Vývoj mozku

Mimovolní učení funguje i ve vyšším věku, avšak rapidně se mění věci, jimž se tímto způsobem lze naučit. S vývojem klesá množství informací, které je člověk schopen si zapamatovat, jelikož mozek zaostřuje pouze na to, co je důležité a potřebné. V důsledku toho se snižuje schopnost zapamatovat si věci, aniž bychom jim rozuměli. S tím už má zkušenost každý z nás. Je snazší si zapamatovat to, co dává smysl, než se cokoli nabiflovat zpaměti. Člověk si zkrátka nezapamatuje všechno. Ačkoli je to často prezentováno jako nevýhoda, ve skutečnosti se jedná o velmi užitečný nástroj.

Paměť dospělá vs. dětská

Jistě se vám někdy stalo, že jste u zkoušky dostali otázku a přesně věděli, na které stránce a ve které její části se nachází odpověď. Přesto jste nebyli schopni si ji vybavit. Jinými slovy: odpověď obsaženou v textu jste se naučili cíleně ´jako dospělý´ a její polohu na stránce mimovolně ´jako dítě,´ což jste v tu chvíli pravděpodobně příliš neocenili.

Mozek staršího člověka

Teprve v pozdních fázích života přichází ryze škodlivé procesy, jež ztěžují učení se jazykům. Jedním z nich je ztráta pružnosti myšlení. Starší člověk nedokáže přijmout jiný model uvažování. Dobrým příkladem toho je předpřítomný čas v anglickém jazyce, u nějž bude senior marně hledat souvislost s českými časy. Jinými slovy jeho myšlení neopustí hranice češtiny.

Pružnost myšlení se vytrácí, protože člověk je v průběhu života nucen se specializovat pouze na určité činnosti. Vývoj učení lze v podstatě charakterizovat jako zrání univerzálního žáka ve velmi specializovaného odborníka.

Další  negativní faktor je nejen ono přeceňované oslabení paměťových schopností, ale také určitá konstelace osobnosti. V učení se to projevuje nedůvěrou instinktu a smyslům. Senioři nevěří svému sluchu a angličtinu vyslovují tak, aby se podobala psané formě. Ve zvýšené míře hledají souvislost s češtinou. Jsou nejistí, pokud si mají domýšlet význam slov a dožadují se přesného překladu. Stejně tak vyžadují pravidla na každou maličkost, kterou by mladší člověk ani neřešil. Tyto specifické nároky protiřečí moderní metodologii částečně se opírající právě o mimovolní učení. Proto v současné době stoupá nabídka kurzů zaměřených na seniory.

Účinek?

Vraťme se nyní k oněm zázračným kursům. Asi každému z vás vrtá hlavou, zda „to tedy funguje nebo ne“. Proti vašemu očekávání musím odpovědět:“Ano, funguje“. Úplně stejně to však funguje, pokud si pustíte BBC nebo televizi v angličtině a ani si nemusíte kupovat žádné zázračné (a drahé) učebnice. Bohužel účinek je zanedbatelný ve srovnání s  moderním jazykovým kursem nebo pobytem v zahraničí, kde musíte jazyk nejen poslouchat, ale i aktivně používat.

Na závěr nelze než konstatovat, že způsob učení se během života mění, avšak bylo by nesmírně povrchní konstatovat, že s věkem se schopnost učit snižuje (pomyslete na všechny ty prošedivělé profesory na univerzitách). Změna probíhá spíše kvalitativně. Především by však neměla být vnímána jako nepřítel, jež hatí naše snahy, ale naopak by měla být využita k dosažení maximálního výsledku. Neboli způsob výuky by měl být přizpůsoben věku a schopnostem žáků.

Autor je lektorem jazykové školy International school ITS.

Potřebujete kvalitní překlad? Vybírejte z naší nabídky: překlady angličtina, překlady italština, překlady do němčiny a překlad do ruštiny.