Krátce z Jeronýmových dnů 2009

Jubilejní patnácté setkání tlumočníků a překladatelů (nejen) z České republiky, které připravily české tlumočnické a překladatelské organizace ve spolupráci s časopisem Plav je již za námi. Přinášíme krátký reportážní přehled toho, jak to letos na Jeronýmových dnech vypadalo a co přinesly.

Diplomacie tlumočníků

Velký zájem posluchačů přilákala přednáška Tomáše Pernického z Ministerstva zahraničního věcí na téma: diplomatický protokol a tlumočnická etika. Kromě palčivých otázek podání ruky či vhodného oděvu (samozřejmě z pohledu tlumočníka) bylo z jedním probíraných témat jídlo.

Mnohým tlumočníkům přijde tato oblast ironicky úsměvná, protože oni sami se během výkonu své práce často ani najíst nestačí. Tlumočená osoba pořád mluví a mluví (i během jídla) a nebohý tlumočník sotva stačí svlažit rty vodou, natož aby se s chutí zakousl do připraveného pohoštění. Pro případ, že by přece jen měl chvíli času, varoval pan Pernický před plněnými rajčaty či kapiemi. Že nechápete, čím se tato šťavnatá zelenina prohřešuje proti etiketě? Pokud stojíte, konverzujete, v jedné ruce držíte talířek a druhá ruka statečně operuje s vidličkou, dá vám velkou práci neposedné rajče udržet tak, aby zůstalo na talíři (případně vidličce) a nikoliv na saku (ať již vašem či vašeho protějšku). Pro případ, že vám (nedejbože) něco upadne na zem, zapomeňte na návyky pilné hospodyňky, která  pro smítko prachu i přes plot skočí, a nenápadně upadlý kousek botou odsuňte na kraj, kde nebude překážet.

Otázky publika směřovaly spíše typicky tlumočnickým směrem: Co dělat, když tlumočená osoba něco pronese a dodá – ale tohle netlumočte. Nešťastný tlumočník z toho musí nějak elegantně sám vybruslit. V pořádku je naopak to, pokud tlumočník mluvčího taktně upozorní, že žvýkačka důvěryhodnosti a šarmu jeho projevu nedodá.

Google vs. knižní svět

Shrnutím současné situace internetového zpřístupnění knih, na kterém již od roku 2004 intenzivně pracuje Google byl zakončen první jeronýmovský večer. Přednášku Jaká budoucnost nás čeká s Googlem? zahájil Jan Barták, takto ředitel kolektivní správy DILIA. Hlavní důraz byl pochopitelně kladen na vztah celé problematiky k českým překladatelům. Právnickou přednášku doplňovaly praktickými příklady paní Hana Linhartová a paní Alena Lhotová z Obce překladatelů.

Vyrovnání, které mezi The Authors Guild, Association of American Publishers a Google bylo navrženo již před rokem, sice dosud neschválil soud, v jeho rámci již však běží určité termíny, do kterých se autoři, nakladatelé – zkrátka vlastníci práv, musí (pokud chtějí) přihlásit k finančnímu vyrovnání. Patříte-li mezi ně, doporučujeme informační text na stránkách občanského sdružení DILIA. Podrobnější informace o vyrovnání najdete taktéž na internetu.

Aktuality soudních tlumočníků

Zcela netradičně – diskusí – začala přednáška Komory soudních tlumočníků ČR druhý přednáškový den. Přítomní se dotazovali na podrobnosti související s fakturací své práce soudního tlumočníka. Soudy totiž ne vždy mají k dispozici dostatek financí k zaplacení soudních výloh (což po vynesení rozsudku hradí  poražená strana) a leckdy je také nejasné, kolik za svou práci soudní tlumočník má žádat (a obdržet).

Poté si vzala slovo paní Jana Schovancová, předsedkyně KSTČR a představila letošní prezentaci Komory zaměřenou na aktuality ze světa spolupráce s různými partnery. Zejména ty, kteří jsou členy či se pravidelně účastní seminářů pořádaných Komorou, zaujaly např.informace o nových možnostech při pořádání těchto akcí v partnerských prostorách. Zmínila např. spolupráci s Ústavem translatologie Filozofické fakulty UK v Praze či Francouzským institutem v Praze. Pro podrobnější novinky doporučujeme navštívit stránky KSTČR. 

Agatha Christie a Agatha Christieová

Početné publikum přivítalo pana Andreje Rádyho, který se ujal moderování besedy na téma Přechylovat či nikoliv jména zahraničních dam v češtině? Poutavý úvod představil nejen referát, ale zejména výslednou rešerši internetových zdrojů na toto téma. Názory se různí, což dokázaly i početné hlasy publika. Zanechat jméno v jeho původním tvaru tedy Indira Gándhí, Marilyn Monroe či důsledně přechýlit Indira Gándhiová a Marilyn Monroeová?

Nepřechýlené jméno lze špatně skloňovat –  Lauře Bush je radost tlumočit, chybí také určení rodu – Joona Tena je například finský režisér (nikoliv režisérka). Skloňování češtiny se obejít nedá – stejně jako kupé či filé však lze jméno nechat nesklonné. Otázku rodu lehce vyřeší označení pan/paní Bush. Ale co umělecký překlad? Budeme si číst o Janě Eyrové nebo Jane Eyre?

Překladatelská budoucnost

Odpolední program zahájil Tomáš Svoboda z Ústavu translatologie FF UK. Po představení své odbornosti se zaměřil na analýzu aktuálního tématu – Budoucnost překladatelské profese. Zmínil roli překladatelské agentury a její postavení zejména v kontextu se samotným překladatelem a zadavatelem překladu. V souvislosti s globalizací načrtl konkurenci levných překladů (hlavně pro celosvětově rozšířené jazyky) a v jejím důsledku nutnost úzké specializace jednotlivých překladatelů. Tito „služebníci slova“ se v jeho navrženém scénáři budou více orientovat na využití nových technologií, ovládnou základy typografie a společně s celoživotním vzděláváním se odliší  od laiků.

Nezanedbatelnou roli v budoucnosti překladů budou stále více hrát CAT programy, v protikladu k tomu také strojový překlad textu. Běžně jej využívají i kvalitní překladatelé pro rychlý rámcový přehled. Vyplní-li se vize představené během přednášky, zvětší se také úloha klienta a korektorů. Kvalitní překladatel se bez zpětné revize neobejde. Nabízí se otázka,  zda-li se trochu nesníží samotná jakost textu v případě, že překladatel bude spoléhat na to, že případné nedostatky opraví korektor. Inu překladatelská profese budoucnost určitě má, její role se však bude vyvíjet.

Co jsou virtuální jazyky?

Zajímavý experiment si na svou přednášku Virtuální jazyky připravil Claudio Canal. Klasickým úvodem představil projekt, který proběhl na dětském táboře. Táborníkům předložil čtyři řádky albánského textu a italské děti se měly v různých skupinách pokusit odhalit, o čem se tam vlastně píše.

Pro přítomné překladatele a tlumočníky si připravil podobnou hru. Italsky psané řádky rozdal několika posluchačům, kteří je přeložili do libovolného jazyka. Překlad poslali dál a jejich kolegové jej zase přeložili dál. Po několika výměnách došlo k přeložení zpět do italštiny. Výsledky potvrdily to, že překlad není doslovný převod originálu, ale v rámci možností uzpůsobený text.

Tlumočníci Evropské unie

Závěrem Jeronýmových dnů mohli překladatelé a tlumočníci shlédnout film Testing times, který přiblížil testování kandidátů na pozici tlumočníků v evropských institucích. Krátké výňatky z filmu můžete shlédnout i vy.

Kromě výše představeného programu si překladatelé mohli vyzkoušet, jak překládat v překladových programech, poslechnout si novinky v oblasti CAT software či navštívit program České komory tlumočníků znakového jazyka.Vy, co jste to letos na Jeronýmovy dny nestihli, nezoufejte. Jednota tlumočníků a překladatelů, ASKOT - Asociace konferenčních tlumočníků, Česká komora tlumočníků znakového jazyka, Komora soudních tlumočníků ČR, Obec překladatelů a Ústav translatologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze určitě chystají zajímavou náplň i na příští rok.

Při sestavování tohoto textu jsem se řídila doporučením pana Pernického, který při své přednášce o diplomatickém protokolu radil, aby tlumočníci na svých vizitkách své akademické tituly neuváděli. Dle jeho názoru je v tomto případě jasné, že se pohybujeme v oblasti, kde je akademický titul samozřejmostí, a proto není nutné jej zdůrazňovat. Veškerá jména v tomto článku jsou také akademických hodností prosta. Snad mi to jejich nositelé prominou.