V neděli jsem ukuchtila knedlíky z erteplí

Léto je doba dovolených a také letních táborů. Jak tato úvodní věta souvisí s kuchyní a ještě k tomu s němčinou? Na tábor se jede za přírodou a sluníčkem, ale v prvé řadě za dobrodružstvím. Takže žádné vyvařování na způsob předkrm, první chod, druhý chod a zákusek. Děti navíc na jídlo nemyslí, jen se najíst a hurá za dalším dobrodružstvím. 

Méně šťastné jsou jejich maminky, které si představují, jak tam na tom táboře jejich ratolesti musely strádat, když se ani pořádně nenajedly. Tady je taková malá ukázka toho, jak taková maminka, pravda asi trochu staromódnější maminka, může po návratu svých potomků mluvit:

„Tak jsem si v neděli dala pořádně záležet. Dělala jsme pečeného králíka, kterého jsem pekla pěkně pozvolna a několikrát jsem ho otočila, aby měl pěkný glanc a krustičku ze všech stran. Taky jsem ho naložila už den dopředu, na tymián, pěkně jsem ho osolila a opepřila a prošpikovala jsem ho špekem, aby dostal ten správný šmak. A k tomu nemohlo být nic jiného než poctivé české knedlíky z erteplí a zelí. Pořád si kluci v dopisech stěžovali, že na táboře měli každý den ajntopf na jiný způsob, tak jsem chtěla, aby se doma pořádně po těch čtrnácti dnech najedli. V záloze jsem pak ještě měla jejich oblíbené povidlové buchty.“

A tady je vidět souvislost s němčinou. Je známo, že v minulosti se dostalo mnoho českých kuchařek hlavně do Rakouska a do Bavorska. Odešly za prací a vařily v rodinách, které si mohly dovolit platit kuchařku. Aby ale vůbec takové místo získaly, musely ovládat alespoň základy němčiny nebo se „německý kuchařský slovník“ hodně rychle naučit. Když se pak vrátily domů, často jim bylo používání germanismů natolik vlastní, že už se k češtině nevrátily. Na druhé straně se ale také často stalo, že pro některá jídla používaly české názvy. Německý ekvivalent pro ně prostě neexistoval.
 
glanc = der Glanz = lesk
krustička = die Kruste = kůrka (i kůrka chleba)
tymián = der Thymian 

osolit
Tady je třeba trochu odvozovat. Slovo „osolit“ je odvozeno od slova „sůl“ nebo „solit“. Sůl je německy „der Salz“, solit „salzen“.

opepřit
Jako u slova „osolit“, i zde je nutno trochu více zapřemýšlet. Kdo to ale zvládl v předchozím případě, zde to už bude hračka. „Pepř“ je německy „der Pfeffer“, „opepřit“ pak „pfeffern“.

prošpikovat
Toto slovo je odvozeno od slova „špek“ (vit později). Existuje ale i sloveso „spicken“, což znamená doslova „protýkat slaninou“. (Ruku na srdce, myslíte si, že by tomuto slovnímu spojení Čech rozuměl?)

špek = der Speck = slanina

šmak = der Geschmack = chuť/ vkus
Možná více známé a u nás používané je slovíčko „šmakovat“ (chutnat), což je německy opravdu „schmecken“.

knedlík = der Knödel
Pro toto jídlo ani český výraz neexistuje. Těžko by ho někdo nazval, jak učenci tvrdili, že je správně česky „húska“.

erteple = der Erdapfel
Doslova“ jablko (ze )země“ je po pravdě hovorová a rakouská němčina. V tzv. „hochdeutsch“ byste s ním ale neuspěli.

ajntopf = der Eintopf = jeden hrnec; „jídlo uvařené v jednom hrnci“; „vydatná polévka“ nebo dokonce „jídlo o jednom chodu“
Někdy se používá i výraz „das Eintopfessen“ (das Essen = jídlo, pokrm).

Povidlové  buchty
Také jedno ze slovních spojení, která se používají jen v určitých oblastech Německa a Rakouska. Proto pozor na to, že někde vám budou rozumět bez problémů, když začnete o tzv. „Powidlbuchteln“, jinde ale bohužel ne.

Konkrétně toto jídlo se dostalo do zahraničí ale i jinak než tak, že by je začaly vařit kuchařky v tamějších rodinách. Často je napekly maminky, babičky nebo milé svým synům, vnukům a manželům na cestu, když ti se vydali do světa za prací. Takoví byli třeba zedníci. O těch ale až zase příště. 

Předchozí díly seriálu "Německá slovíčka v češtině"

1. díl seriálu Co Čech to muzikant. A co čeština to také němčina.

Potřebujete kvalitní překlad? Vybírejte z naší nabídky: překlad stránek, překlady z ruštiny, překlad webových stránek, anglický překlad a překlady do francouzštiny