V Austrálii se nechodí po hlavě

„Zdravím vás všechny na opačné polokouli, co se už připravujete na
zimu. Slíbil jsem, že budu pravidelně podávat reporty o svých
australských zážitcích, ale docela dlouho jsme zařizovali nějaký lepší
přístup k internetu, takže píšu až teď."

Jak možná někteří víte, na radu kamaráda jsem jel s jednou agenturou, která mi pomohla hodně věcí zařídit (vízum, letenku, pojištění atd.) Spoustu informací jsem dostal už před odletem, takže jsem měl dobrý pocit, že je o mě postaráno (ti, co jeli do Sydney to mají ještě lepší – Alfa Agency tam dokonce má pobočku).

Odlétal jsem ze Skotska s přestupem v Hong Kongu a let trval neuvěřitelných 31 hodin! Přiletěl jsem pozdě, ale moji spolubydlící z Maďarska (haha, obavy z českých spolubydlících byly liché) mi otevřeli, a byli milí a vstřícní. Ze začátku tady byla docela zima a my v bytě nemáme ústřední topení, takže jsem hned po dvou dnech utratil dolary za hodně tlustou deku na spaní. Taky jsem musel sám vyřídit internet, což nějakou chvíli trvalo.

Rozhodl jsem se, že chci hlavně studovat, a tak jsem si zvolil studijní program, u kterého ale můžu i pracovat (max. 20  hodin práce týdně, ale o prázdninách klidně i na plný úvazek). Při zápisu do školy po mně chtěli i pas a originální dokumenty (což jsem samozřejmě u sebe neměl). Zápis je hodně důležitá věc, protože bez něj nemá člověk šanci získat pracovní povolení.

Ve škole jsem poznal asi dvacet nových lidí – je tady fajn kluk z Tanzánie, s kterým si sedneme, takže podnikáme společné akce. Ze začátku jsem některým trošku nerozuměl – ono ta angličtina je v každém koutku světa trošku jiná, ale teď už v pohodě zvládám konverzovat a cítím, jak moje angličtina dělá pokroky.

Paulovi ze skupiny se moje jméno strašně moc líbí a pořád ho vyslovuje jako „Džen“. Bohužel někteří netuší, že se jmenuju Jan, a tak jsem pro pár lidí „Jennifer“ :).

Doporučuju ještě před nalezením práce založit účet v bance (ať víte, kam budou chodit dolary). Už se těším až si najdu práci (vízum s pracovním povolením mám teprve dva dny). Mumbi říkal, že až se oteplí, tak chce pracovat jako plavčík.

Perfektní je, že po centru jezdí autobusy zadarmo, takže o víkendech pořád ještě jezdíme sem a tam a poznáváme mrakodrapy a tak. Udělali jsme si i výlet za klokany, nejprve jsme se báli (klokani samozřejmě trochu taky), ale pak jsme je i pohladili a holky by je nejradši i pochovaly.

Perth je úžasně sportovní město, samá cyklostezka a sportovní hřiště. Byli jsme se kouknout i na pláži – Indický oceán je úplně stejný jako ten Atlantský. Počasí se každým dnem zlepšuje, ale je ještě hodně studený vítr – to ale nebrání Australanům, aby mohli proháněli podél pobřeží svoje windsurfy.

Úplně náhodně jsem na imigračním úřadě při vyřizování potkal Češku Martinu, bydlí tady u jedné rodiny a za stravu a byt jim vypomáhá s dětma, ale chodí taky do jazykového kurzu a připravuje se na FCE. Martina mi taky dala tip na tržnici, kde těsně před zavírací dobou prodávají ovoce a zeleninu strašně levně, takže teď jím dokonce i zdravě 🙂

„Mějte se hezky, zdravím malou Haničku (po hlavě tady, Hani, lidé opravdu nechodí) a přeju příjemný začátek zimy. Zase se ozvu s novými postřehy.“Máte zajímavý postřeh z pracovních či studijních čest do zahraničí? Napište nám redakce@jazyky.com.

 

Potřebujete kvalitní překlad? Vybírejte z naší nabídky: překlad do angličtiny, překlady do ruštiny, překlad do němčiny a překlady ceník.