Sugestopedie – učení hrou

Potřebujete zvládnout cizí jazyk a hledáte intenzivní a vysoce efektivní způsob, jak toho dosáhnout? Jednou z metod, kterou si můžete zvolit, je sugestopedie. Následující článek vás provede teoretickým i praktickým způsobem po všech stránkách sugestopedie.

 

O metodě zvané sugestopedie

Jejím autorem je prof. Georgi Lozanov. Již od 70. let prokazuje tento způsob výuky vynikající, doposud nepřekonané výsledky. Bude vyhovovat nejvíce těm, kteří nemají mnoho času na domácí úkoly a samostudium, kteří se potřebují naučit co nejvíce v průběhu kurzu. Metoda výuky totiž několikanásobně zvyšuje vštěpovací schopnost paměti. Dosahuje toho harmonickým provázáním mnoha prvků.

Učivo podává mnohotvárným, multisensorickým způsobem, ve kterém každý může využít svůj učební styl (vizuální typ – potřebuje vidět, rád pracuje s psaným slovem, auditivní typ – dobře si pamatuje, co slyší, kinestetický typ – nejlépe se učí pohybem, prožitkem).

Nemá-li totiž člověk možnost využít svůj učební styl a je mu vnucován způsob jiný, narůstá u něj pocit frustrace, napětí a stresu. Může dojít k závěru „asi nejsem talent na jazyky, nikdy mi to nepůjde“ a svou snahu vzdát.

Při výuce se vychází z celku, učebnici tvoří speciálně vytvořené sugestopedické texty. Význam slov se učí živým, zábavným způsobem v návaznosti na celek – větu, v kontextu příběhu, kde zároveň podvědomě vnímáme gramatiku, získáváme jazykový cit, učíme se v cizím jazyce myslet.

Neučíme se tedy v případě angličtiny tzv. Czenglish (českou angličtinu, kdy do českého myšlení dosazujeme anglická slovíčka), s níž se domluvíme dobře mezi spolužáky ve třídě, avšak méně už s cizincem. Gramatika je zpracována systematickým způsobem, provázaně s textem, a věnuje se jí přiměřená pozornost také na vědomé úrovni.

Důležitá je role umění (reprodukce obrazů v učebně či učebnici, vysoká estetická kvalita učebních materiálů, didaktické písně, klasická a barokní hudba – vybrané skladby příznivě působí na emocionální stav člověka, napomáhají intelektuálnímu soustředění).

Zaměřeno na obě mozkové hemisféry

Metoda věnuje velkou pozornost udržení optimálního stavu mysli, klidného soustředění. Nedochází tedy k jevu, kdy je člověk učen, ale neučí se.

Sugestopedická výuka stimuluje levou i pravou mozkovou hemisféru. V určitých fázích je provázena speciálně vybranou hudbou, která aktivizuje mozkovou činnost, a nový materiál je prezentován takovým způsobem, aby se zapsal do dlouhodobé paměti.

Učení je hravé, dynamické, nedirektivní. Pro studenty bývá překvapením, že se dokáží na celodenní výuku soustředit a necítí se unaveni.

Stimulující prostředí

Sugestopedie vytváří bezpečné, stimulující prostředí. Chyby se nezveličují, je dovoleno s jazykem experimentovat. Při nadměrném stresu se totiž veškerá činnost mozku omezuje na reakce zaměřené na přežití, na reakce „útok či útěk“.

V obou případech tělo adrenalinem mobilizuje svou fyzickou sílu k tomu, aby se s nebezpečím vypořádalo silou pěstí a nebo z něj co nejrychleji unikl. Intelektuální činnosti jsou v tuto chvíli nepotřebné, mozek je zásobován kyslíkem a živinami v mnohem menší míře a můžeme zjednodušeně říci, že vyšší funkce vypíná. Toto rozpoložení je pro učení naprosto nevhodné.

Neméně důležitou součástí výuky jsou: smích, hravost, změna identity (na období kurzu si účastníci mohou zvolit jiné jméno, profesi, životní příběh, což jim dovolí experimentovat, dělat chyby, hrát si), harmonizace vědomých i nevědomých stimulů, respekt k individualitě jednotlivce, osobnost a znalosti lektora. (Tuto metodu nelze zvládnout četbou literatury, je nezbytné zúčastnit se náročného výcvikového programu.) 

Jak vypadá sugestopedická výuka v praxi?

Do místnosti vtrhne dáma s velikým kufrem, na rameni kameru: „Ó, dobrý den. Jak se vám daří? Právě jsem přiletěla …“

A už zapřádá se studenty rozhovor, vypráví o sobě, z kufru vytahuje fotky, hračky, předměty, představuje sebe a svou rodinu, vyptává se studentů, vše v angličtině, vždy s vizuální pomůckou či slůvkem v mateřštině, takže všichni od počátku rozumí. Studenti – začátečníci – jsou zabráni do zajímavého povídání, reagují, s úsměvem a hravostí přijímají nabídku této slavné filmové režisérky a stávají se herci, vybírají si nová jména, nové profese pro své filmové role.

Po přestávce dostávají do rukou i scénář (učebnici angličtiny), tajemný a zajímavý příběh, kterého se brzy stanou součástí. Nastává další fáze sugestopedické výuky, tzv. aktivní koncert.

Na tónech Mozartova houslového koncertu a symfonií se nese první část příběhu v angličtině, zpravidla nejdelší (obsahuje až 500 nových slovíček), studenti příběh poslouchají a sledují ve svých knihách (sloupec s angličtinou nalevo, sloupec s překladem v mateřském jazyce napravo).

Po krátké přestávce následuje tzv. pasivní koncert, kdy zní klidná barokní hudba a znovu příběh. Tím skončil vyučovací den.

Další den začíná hlasitým čtením příběhu. Zajímavým, živým způsobem, sborově, s gesty, s měnící se intonací, pozornost se věnuje gramatice z příběhu, vysvětlené na plakátech rozvěšených po místnosti – v hrách, písničkách, říkankách. Následující dny další hry a aktivity, kterými se vybraná slovní zásoba a gramatika aktivují a procvičují.

Je překvapivé, jak veliké je pasivní porozumění textu hned v počátcích a jak každým dnem stoupá schopnost a chuť slovíčka aktivně používat v konverzaci. Také postup od nejtěžšího  k lehčímu a zčásti už známému dává křídla, dává pocit „Já to dokážu!“.

Autorka článku je lektorka sugestopedické metody vyškolená prof. Lozanovem.

Potřebujete kvalitní překlad? Vybírejte z naší nabídky: překlad do polštiny, překlad francouzština, překlad angličtiny a překlad němčiny.