Studium v zahraničí

Každoročně z České republiky odjíždí do zahraničí v rámci programu Erasmus studovat více než 5 000 mladých lidí. Co na ně čeká po příjezdu? S jakými nástrahami se potýkají ve zcela novém prostředí?

Podrobný popis toho, jak se přihlásit a co následuje před výjezdem, najde každý student na webu své univerzity nebo fakulty, případně mu to sdělí fakultní koordinátor. Jediný problém může nastat v případě, že zahraniční instituce požaduje vlastní on-line formuláře. Tyto informace si každý musí zjistit rovněž na internetu a pozor je potřeba dát i na data těchto přihlášek, která se často výrazně liší od těch českých.

Kde budu bydlet?

Ubytování většin zařizují zahraniční univerzity poté, co vyplníte žádost. Pozor, často se odevzdává v jiném termínu než samotná přihláška, případně je zapotřebí vyplnit speciální online formulář. Pokud tyto procedury zvládne student včas a správně, neměl by být problém. Jak říká Alessia Bruno z International Relations Office v Udine: „ Každoročně přivítáme asi 300 studentů z celého světa a zatím jsme vždy byli schopni zajistit ubytování všem, kteří o něj měli zájem“

Míst, která se na určitou dobu stávají domovem,  je celá řada – od kolejí spolu s místními studenty přes soukromé byty až k ubytovnám jen pro zahraniční studenty. Koleje jsou na rozdíl od českého zvyku často jednolůžkové „Snažíme se vyhovět všem požadavkům a zohledňujeme i datum přijetí žádosti“, okomentovala ubytovací proces Alessia Bruno.

Poněkud odlišný přístup potom volí Palermo na Sicílii, kde je studentům zajištěno ubytování v hotelu za symbolickou cenu (5 Euro za noc) po dobu prvního týdne a potom si každý musí najít ubytování sám. Podle Tomáše B., který v hlavním městě Sicílie strávil 10 měsíců to nebyl problém. „Ubytování jsem si domluvil na místě asi třetí den pobytu. Studenti hledali bydlení nejdéle cca 10 dnů, ale spíše kvůli vysokým nárokům.

Kdo mi pomůže se zorientovat?

Každá univerzita má koordinátora, který na předem domluvené schůzce podá základní informace o městě, stravovacích možnostech, internetu, knihovnách a sportovním vyžití. Zároveň studenta odkáže na fakultního koordinátora, který pomůže se sestavením rozvrhu, vysvětlí možné nejasnosti a odlišnosti. Tento člověk má často na starosti jen pár studentů a je možné se na něj obrátit v případě jakýchkoliv problémů spojených se studiem. Bývá nazývám tutor či buddy a měl by vám pomoci nejen s prvními dny na zahraniční univerzitě.

Ve většině partnerských měst působí skupiny místních studentů, kteří připravují seznamovací akce pro přijíždějící studenty nebo i organizují výlety v průběhu školního roku. Můžete tak zažít piknik, tour po místním barech a kavárnách, výlet za sněhem, koncerty a další kulturně společenské akce. Kladem a zároveň i záporem akcí tohoto je typu, je, že se jich často účastní i místní studenti a to i v počtu převyšujícím ty zahraniční.

Jak se domluvím?

Největší množství studentů z ČR odjíždí každoročně do Německa, které je následováno Španělskem, Velkou Británií, Francií, Finskem a Itálií. Velkou výhodou je umět jazyk dané země, a to i pokud výuka probíhá například v angličtině.

Trochu jiná situace nastává u studentů lékařských fakult, kteří nemají možnost odjet do anglicky mluvící země a místem volby jsou potom poněkud exotičtější destinace jako Portugalsko nebo Itálie.
Lékařské fakulty zemí jako Velká Británie totiž nepodporují výměnné pobyty mediků. Možnost pro studenty zdravotnických směrů se otvírá v podobě Skandinávie, kde výuka probíhá často v angličtině. I tam se ale jedná spíš o ošetřovatelství apod. Lze ale obejít program Erasmus, domluvit se přímo s vybranou fakultou a studium financovat například grantem EU.

Ale ani pokud je cílovou destinací země, jejíž jazyk neovládáte vůbec nebo jen na základní úrovni, není důvod k obavám. V cizím prostředí se základy dají naučit velmi rychle a všude se najde někdo ochotný pomoci.

Univerzity jsou navíc zvyklé na každoroční příliv výměnných studentů, kteří neovládají místí řeč na dostatečné úrovni, a proto jsou k dispozici bezplatné kurzy. Například v italském Udine probíhal intenzivní kurz pro začátečníky (3 x 4 hodiny) následovaný kurzem pro falešné začátečníky (2×3 hodiny). Pro pokročilejší studeny byly k dispozici 2 úrovně středně pokročilých a pokročilých (2×2 hodiny). Všechny kurzy jsou zakončeny testem a student obdrží certifikát o absolvování a známce.

Podobný systém, pouze s drobnými obměnami panuje téměř všude. „Universita v Palermu poskytuje před začátkem semestru 60-hodinový kurz italštiny, který je pro studenty Erasmu zdarma. V průběhu semestru kurzy pokračují, ale ty si již student musí platit (Erasmus studenti mají slevu).“ Říká Tomáš B.

Závěrem

Pokud není cesta do zahraničí jen rozmarem, případně přáním někoho jiného než zúčastněné osoby, neměl by žádný problém nastat. Erasmus je program s dlouholetou tradicí a přestože je chaos občas nevyhnutelný, heslo „nějak to dopadne“ je pravdivé. Studium v zahraničí nemusí být jen investicí do budoucí kariéry, ale i možností, jak se něco dozvědět sám o sobě.

Postřehy studentů
Národní agentura pro evropské vzdělávací programy
informace pro vyjíždějící studenty Karlovy univerzity
Informace Masarykovy univerzita v Brně
Univerzita Palackého v Olomouci
ČVUT v Praze
VUT v Brně
Erasmus student network