Sámština: nejsevernější jazyk Evropy

Může se zdát, že jazykové prostředí v Evropě je dobře známé a prostudované a mnoho exotických zvláštností nenabízí. Nenechme se mýlit! Na pomyslném konci světa a faktickém konci pevninské Evropy žije národ bez státu, jehož řeč může našinci znít vskutku nevšedně. Tím jazykem je sámština.

 

Od útisku k autonomii

Sámové severní území osídlili dlouho před vznikem státních hranic, a proto jsou v Norsku považováni za domorodé obyvatele. Byli to kočovníci, vyznavači šamanizmu, kteří se neohlíželi na velmocenskou politiku, a tak se svými stády sobů v cestě za pastvou klidně překračovali státní hranice.

Od středověku až téměř do současnosti byl tento národ soustavně diskriminován. Pozitivnějšího přijetí se Sámům dostalo až v polovině 20. století po sérii protestů proti  výstavbě přehrady na řece Alta, při které měly být zatopeny obrovské plochy pastvin.

Následně byla opuštěna politika asimilace a začaly se připravovat první kroky s cílem uchovat a rozvíjet osady a hospodářskou činnost na územích obývaných Sámy. Tato opatření vedla k vytvoření Fondu rozvoje Sámů a přijetí Smlouvy o chovu sobů v sedmdesátých letech minulého století.

V 80. letech minulého století vznikla Komise pro práva Sámů a Sámská kulturní komise, která podnítila schválení zákona o vzniku škol se sámským vyučovacím jazykem, zasadila se o založení sámského parlamentu a přijetí jiných právních záležitostí Sámů.

Emancipace sámského národa vyvrcholila v roce 1997, kdy byl zřízen sámský parlament (Sámediggi).  Při jeho slavnostním otevření se norský král Harald V. omluvil za to, jak bylo v minulosti se Samy nakládáno: „Norský stát byl založen na území dvou národů – Sámů a Norů. Historie Sámů je úzce spjata s norskou historií. Dnes jménem státu vyjadřujeme svou lítost na křivdami, které byly vůči sámskému lidu spáchány v podobě nelítostné politiky norizace.“

Sámské symboly

Od roku 2004 je 6. únor dnem sámského lidu, který se slaví v Norsku, Švédsku, Finsku a Rusku, a představuje symbol jednotného sámského národa napříč státními hranicemi.

Rok předtím byla přijata sámská vlajka, její návrh však vznikl o dvě desetiletí dříve. Sámská vlajka je inspirována šamanskými bubínky a motivy ze ságy spisovatele Anderse Fjellnera, který popisuje sámský národ jako syny a dcery slunce.

Vlajka má čtyři barevná pole symbolizující čtyři roční období. Modrá zima je největší, kratší a teplé léto znázorňuje pak červené pole. Nejužší pruh je zelený (jaro) a žlutý (podzim), neboť tato roční období trvají v Laponsku jen velmi krátce. Přes tato barevná pole je namalován kruh, který představuje Slunce a Měsíc.

Sámština nebo laponština?

V literatuře se můžeme běžně setkat s paralelním termínem laponština. Jeho použití bychom se ale měli vyvarovat, neboť v sobě zahrnuje pejorativní zabarvení, podobně jako například slovo Eskymáci (správně Inuité).

Sámština je jedním z mála ostrůvků ugrofinské jazykové rodiny v Evropě (dalšími jazyky jsou např. maďarština, finština). Přesný počet obyvatel sámského původu není znám, odhady uvádějí 60 tis. – 100 tis. osob, ale na rozdíl od Maďarů nebo Estonců, Sámové nevytvořili jednotný stát a dnes žijí především v severních oblastech Norska (30 – 50 tis.), ve Švédsku (15 tis.) a Finsku (5 tis.), minorita obývá ruský poloostrov Kola.

Na sámštinu nelze pohlížet jako na jeden jazyk, ale jako na celou skupinu jazyků. Nejrozšířenější skupinou je severní sámština (mluví jí mezi 15 tis. a 25 tis. lidí), druhou nejrozšířenější skupinou je sámština lulejská (užívá ji 2000 až 3000 lidí). Ostatní sámské jazyky mají mluvčích méně než tisíc nebo jsou dokonce vymřelé.

Sámská gramatika

Sámština má složitý systém samohlásek, mnoho dvojhlásek; souhlásky jsou krátké a dlouhé, v západních a jižních nářečích silné (s přídechem) a slabé.

Sámské jazyky, stejně jako ostatní uralské jazyky, patří k aglutinačním jazykům, tzn. že ke kořenu slova připojují předpony a přípony.

Dále v sámských jazycích chybí kategorie rodu a člen. Sámské jazyky mají „jen“ 8 – 9 pádů,  což je podstatně méně než u jiných jazyků ugrofinské rodiny. Přivlastňování se netvoří s použitím zájmen, ale pomocí přípon k podstatnému jménu.

Sámská slovesa mají kromě jednotného a množného čísla i tvar duálu (dvojného čísla) pro vyjádření dvou osob. Sámština tvoří tři minulé časy.

Slovosled ve větě je velmi volný. Slovní zásoba je ugrofinského původu, ale mnohá slova si Sámové vypůjčili z finštiny nebo severských germánských jazyků. Píše se latinkou.

Sámská kultura

Nejvýraznějším prvkem sámské kultury je její hudební tvorba nazývaná joik. Má hlubokou tradici a předává se z generace na generaci. Připomíná spíše jakési jódlování a zdánlivě jde o směsici nahodilých skřeků. Ve skutečnosti je to mnohem více než obyčejný zpěv.

Joik slouží jako výrazový prostředek s přesahy do oblasti legend a původního náboženství Sámů. Každý zpěvák si vytváří svou variaci. Chcete-li si tento tradiční zpěv poslechnout, navštivte stránky Sámi studies.

Sámové a Česká republika

Zajímavostí sámštiny je, že používá (podobně jako litevština a lotyština) háčky a čárky. Sámština je však na rozdíl od jiných jazyků přejala právě z češtiny.

Pokud toužíte poznat tuto řeč nejsevernějšího národa kontinentální Evropy blíže, doporučujeme se podívat na stránky Severských listů, které přibližují možnosti výuky sámštiny (nejen) v Česku. Na těchto stránkách také naleznete množství informací o národu Sámů. Další zajímavosti o kulturních činnostech (nejen) sámského národa naleznete na internetových stránkách Skandidávského domu.

Sámština na internetu

Na internetu si můžete najít i sámské studijní materiály. Například přehlednou učebnici napsanou pro potřeby dvousemestrálního kurzu na brněnské Masarykově univerzitě, která obsahuje sedmistránkový sámsko-anglický slovníček. Slovníček s namluvenými výrazy na svých stránkách vystavil Department of Linguistics. Kvalitně zpracovanou abecedu jednotlivých dialektů nabízí Omniglot.

Zájemcům, kteří by se chtěli sámštinu naučit, doporučujeme zhlédnout on-line kurz, jenž se zaměřuje na představení sámské kultury.

Zdroje:

http://www.severskelisty.cz/
http://noramb.cz/facts/sami/
http://severskaspolecnost.cz/spol/index.htm
http://skandidavskydum.cz/

 

Potřebujete kvalitní překlad? Vybírejte z naší nabídky: překlady do angličtiny, překlady němčiny, překlad do češtiny a překlady z francouzštiny.