Polština aneb język polski, polszczyzna

Polština si je spolu s češtinou, lužickou srbštinou a dalšími západoevropskými jazyky dosti podobná. Pro svou charakteristickou výslovnost, ale i písmo však u mnohých vzbuzuje spíše úsměv. Zájem o studium polonistiky na vysokých školách však spíše roste a poptávka jazykových kurzů předčí nabídku.

Polština a její dialekty

Vznik Polska se datuje do 9. století. Po římském křtu knížete Měška staropolština přejala hodně latinských slov (anděl – angelus), ale také českých a původně i čistě českou náboženskou terminologii (kostel – kosciol, oltář – oltarz). Ještě ve 14.století se naše národy bez obtíží dorozuměly.

 

 

Polsko, jako územní celek má 16 vojvodství a velmi zjednodušeně lze říci, že co kraj, to jiné nářečí. Až na drobné výjimky jsou si navzájem víceméně srozumitelné. Za „speciální” odklon se považuje tzv. slezská polština, kterou se hovoří pouze v oblasti česko-polského Těšína. V této oblasti Česka žije velké procento Poláků a nejen pro ně zde vznikly polské MŠ či speciální gymnázia. Sídlí zde i Regionální centrum pro česko-polskou spolupráci.

Polština, ačkoli sama o sobě je dost bohatým jazykem, však byla v průběhů staletí ovlivňována mnoha jazyky, proto skutečně polskou formu mnoha slov, dnes znají snad jen polonisté. V dnešní době mnoho slov dostalo svou poangličtěnou formu. Není divu, že běžný Polák vystačí si pouze s 2000 polskými slovy, přejatých užívá asi 20 000. 

Polsky se mluví nejen v Polsku či v okolních středoevropských státech, ale i ve vzdálenějších krajích (USA, Austrálie, Izrael, Irsko, VB), kam se Poláci ve velkém množství stěhovali především za prací. 

Zvláštnosti polské abecedy

Polská abeceda obsahuje základní latinskou abecedu plus následující zvláštní grafémy: ą, ę, ó, ł, ć, ś, ź, ż, ń. 

Používání W/w místo V/v, spřežek, a nosovost, která v ostatních příbuzných jazycích už vymizela a další archaismy jsou typickými znaky polštiny.

Vyjádření zdvořilosti se děje „onikáním“ místo českého vykání (Prosze pani, niech mi pani powie która jest godzina? – prosím vás, kolik je hodin?, Poprosze Państwa do stolu – pojďte ke stolu /na oběd, večeři../).

Tečky a čárky nad písmeny nahrazují náš háček; tvrději se vyslovují slova s tečkou nad souhláskou. V polštině se v hojné míře používají přítomné a minulé přechodníky, od kterých se u nás upustilo už na počátku minulého století. 

Gramatika má stejně jako čeština 7 pádů, pádové otázky i jejich pořadí je stejné, jednou výjimkou – český 5. pád je v polštině 7. pádem a český 7. pád je v polštině 5. pádem.

Přízvuk je na předposlední slabice, proto i když polština nemá dlouhé samohlásky, vyslovuje se tvrdě a dlouze (zgrabny – šikovný).

Vtipná polština

Polský jazyk je pro Čechy směšný (stejně jako je čeština směšná Polákům). Možná i v této spojitosti si Češi vymysleli vlastní rádoby vtipná polská slova.

Např. samochod pochodový je kůň (pl koń), gangster košulový je blecha (pl pchla). Ačkoli intersociální vztahy bývají různé, silně konzervativní a prorodinné Poláky spíše šokuje Čechy vymyšlený název babanepotřebná či babapřebytečná (teściowa).

Poláci humorem sobě vlastním nezůstávají Čechům a Slovákům nic dlužni a tzv. dřevní kocour znamená veverka a dachový obsralec (=střešní špinavec) je holub.

Porozumění mezi češtinou a polštinou?

Čeština a polština jsou si podobné, avšak nelze hovořit o banálně jednoduchém porozumění obou národů.

V obou jazycích existuje mnoho výrazů, které mají podobné znění, ale ne vždy stejný význam (pl napad znamená přepadení, násilí, tudíž nic podobného českému nápadu).

 

Zajímavosti

  • ženská povolání mají v polštině mužské tvary, jen se přidá slovo paní (doktorka – pani lekarz,  ředitelka – pani dyrektor). Výjimkou je ředitelka MŠ – dyrektorka, učitelka – nauczycielka)
  • ženská příjmení – od poloviny 20.století si Polky samy volí, zda chtějí užívat tvar s koncovkou – owa (-ka) nebo „mužský”,  Michalska (Michalski), Grzelakowa (Grzelak)

Několik jazykolamů

Szedł Sasza suchą szosą, aż się szosa wysuszyła. 

/:šeduu Saša suchom šosom, až šieuu šosa vysušyuua:/

Šel Saša suchou cestou, až cesta vyschla.

Stół z powyłamywanymi nogami.

/: stuuu s povyuuamyvanymy nogami:/

Stůl s povylámanýma nohama.

 

Chrząszcz brzmi w trzcinie w Szczebrzeszynie.

/:chřonšč bžmi v třčině v ščebřešině:/

Brouk (chroust) chroustá v rákosí v Szczebrzeszyňe (obec)

Dzięcioł z chęcią pień ciął.

/:Ďečiouu s chenčiou  pieň čiouu:/ 

Datel rád kmen řezal.

Polština patří mezi gramaticky složité jazyky, ale přesto a nebo právě proto stala se vyhledávaným cizím nepovinným jazykem na mnohých kurzech či školách ve světě. Pro především anglicky či španělsky hovořící svět zní exoticky.

 

Potřebujete kvalitní překlad? Vybírejte z naší nabídky: překlad stránek, překlady z ruštiny, překlad webových stránek, anglický překlad a překlady do francouzštiny