Norský jazyk = Norsk språk

O skandinávských
jazycích, především o jazyce placatého
ostrovního království – dánštině
a také islandštině,
kterou hovoří vysocí obyvatelé ze země ledu a
ohně, jsme již několikrát psali. Ale co norština, kterou
mluví cca 4,5 milionů plavovlasých lyžařů a
lyžařek. Pojďme se blíže podívat na to, jaký
je tento severský jazyk. 

Dva norské jazyky

Co
možná mnozí z vás nevědí je fakt,
že norský jazyk není jen jeden. Velká většina
obyvatel hovoří formou zvanou bokmål (v překladu
knižní jazyk), jež je v podstatě ponorštěnou
dánštinou. Nynorsk (v překladu nová norština) je jazyk
vzniklý z dialektů zejména působením
norských obrozenců. Bokmål používá
přibližně 85% obyvatel, přesto jsou ale oba norské jazyky
naprosto rovnoprávné a děti se ve škole učí
oba dva. Jejich vznik má historické kořeny v době,
kdy Norsko spadalo pod dánskou
nadvládu, a tak Norové částečně přejali jazyk velmoci. Ve
stejné době začaly mezi Nory sílit vlastenecké
snahy a z nich vznikl jazyk nynorsk.

 

Severská jazyková rodina

Norština (bokmål) patří podobně jako
dánština a švédština mezi severogermánské
jazyky, jež jsou si navzájem poměrně podobné (jejich
vztah se dá zhruba přirovnat k češtině, slovenštině
a polštině). Psaná norština je téměř stejná
jako dánština, ale v mluveném projevu si více
rozumí Norové a Švédové.

Stejně jako
zbylé severogermánské jazyky má norština
jednodušší gramatiku a předchozí znalost angličtiny
a němčiny vám její studium velmi ulehčí. 

Bokmål není jen „knižní
jazyk“

Norové jsou na svůj jazyk
patřičně pyšní, a tak samozřejmě ocení, když se
pokusíte při návštěvě Norska jejich mateřštinou
mluvit.

Mimochodem nebuďte zklamáni, když při pobytu v této
krásné severské zemi nepotkáte zejména
v metropoli Oslo (vyslovováno norsky /U’šlu/ a v češtině
správně nesklonné! – není to žádný
osel, ale krásné hlavní město) příliš
mnoho modrookých vysokých plavovlasých
Norů, ale obyčejné hnědovlasé sympaťáky jako
u nás. Stačí se podívat na norského
korunního prince – je hnědovlasý (na obrázku se svou ženou korunní priceznou Mette-Marit a jejich synem Sverre Magnusem). Ale zpátky
k norskému jazyku.

Jak se zní norština 

Naučit se mluvit norsky není
tak těžké, jak by se mohlo na první pohled zdát,
ale norská výslovnost (zejména větná intonace) vám zpočátku bude dělat potíže. Norština (obě formy) má velké
množství dialektů, kterými se dokonce mluví i
na veřejnosti (např. v parlamentu). Výslovnost jednotlivých
slov se tedy liší kraj od kraje a všechny varianty jsou
správné.

Studenti norštiny se na začátku
nácviku výslovnosti obvykle trápí větou
„Bratte fjell rager opp over den dype dalen“ což znamená krásné „Strmé hory ční nad hlubokým
udolím“ a plně vyjadřuje norskou krajinu. Přízvuk
je obvykle na první slabice, netýká se spojek,
předložek, členů a částic. Zajímá-li vás, jak zní norský jazyk, zkuste se podívat na stránky norského rozhlasu, který samozřejmě vysílá on-line.

Norské titulky v zahraničních filmech

Angličtinou už dneska mluví
kde kdo a Norové nejsou žádnou výjimkou. Pokud
neovládáte jejich jazyk, nebudete mít v běžném
hovoru problém se dorozumět anglicky. Potíže
mohou nastat jen v odlehlých oblastech při komunikaci se
staršími lidmi (při domlouvání ceny za
přespání v kempu vysoko v horách se nám
při neznalosti norštiny velmi dobře osvědčila řeč rukou, nohou
a hlavně čísel a vše jsme vyřídili).

Turistům
velmi sympatická znalost angličtiny se u Norů vyvíjí
velmi brzy a to výukou a také sledováním
televize. Možná vás rozesměje představa, že se
naučíte mluvit anglicky tím, že budete sledovat
televizi a doma tento nápad zkusíte prosadit u rodičů.
Než se však pustíte do "koukání na
bednu", je třeba zmínit, že zatímco u nás
se každý zahraniční film pečlivě dabuje a podívat
se v kině na film v původním znění s titulky je
docela problém, v Norsku se vše nechává v
původním jazyce. Do norštiny se překládá snad
jen filmová tvorba pro malé Nory, kteří ještě
číst moc neumí. Ostatní filmy jsou doplněny
malými rámečky v dolní části obrazovky
a televizní diváci zkrátka čtou i při
sledování televize.

Studium norštiny v ČR

Norský jazyk patří mezi
ty exotičtější v našich krajinách, ale zájem
o něj stále vzrůstá. Pokud se nerozhodnete pro
studium na vysoké škole (obor Norský jazyk a
literatura se otevírá na Univerzitě Karlově v Praze
či Masarykově univerzitě v Brně jen 1x za 2 roky), tak máte šanci v jazykových
kurzech (konkrétní jazykový kurz si můžete vyhledat v databázi jazykových škol a jejich kurzů www.jazykovky.cz) či u soukromých lektorů.
Literatury je k tomuto tématu poměrně dost (viz použité
zdroje na konci článku) i pro samostudium. Dopomoci vám mohou i různé
internetové zdroje, které často zadarmo nabízejí
online kurzy (viz článek Norština na internetu).

Použité zdroje:

Mikolášková, Lucie.
Norština nejen pro samouky. Leda, 2007

Nefzaoui, Sisel. Učebnice norštiny. Univerzita Karlova v Praze, 1999

Vrbová Jarka a kol. Norsko-český
a česko-norský kapesní slovník.
SPN, 1999

Severské listy 

Máte-li nějaké připomínky či komentáře, kontaktujte nás! redakce@jazyky.com

 

 

 

Potřebujete kvalitní překlad? Vybírejte z naší nabídky: tlumočení italština, překlady z angličtiny, překlad němčina a překlad španělština.