Nizozemština: jazyk krajiny větrných mlýnů

Evropa je kontinent rozličných jazykových ostrovů. Jeden z nich se jmenuje nizozemština, která je 48. nejrozšířenějším jazykem světa a sedmým v rámci Evropy. Pojďme se na něj vypravit.

Kořeny a současnost

Nizozemštinou hovoří přibližně 25 miliónů lidí. Kromě Nizozemského království (mimo Nizozemí zahrnuje zámořské kolonie Aruba a Nizozemské Antily) je užívána v severní části Belgie (viz níže), severní části Francie a v některých bývalých nizozemských koloniích (na Surinamu, v Jihoafrické republice, částečně na Filipínách).

Nizozemština je germánský jazyk. Je možné se setkat s tvrzením, že se jedná o mix němčiny a angličtiny, avšak tento pohled je značně zjednodušující. Přestože vlivy angličtiny jsou v tomto jazyce patrné, historicky i lingvisticky má blíže k němčině. Nepřehlédnutelné jsou však také vlivy francouzštiny, zejména u dialektů provincií, které s Francií sousedí.

Gramatika: lehká i obtížná

Nizozemská gramatika není jednoduchá, ale pokud jste studovali některý z germánských jazyků, může vám to hodně napomoci. Velkou výhodou je pevnost pravidel, z nichž existuje jen několik výjimek. Například platí, že jakmile se naučíte pravidlo, podle kterého se časují slovesa, dokážete časovat většinu sloves. Nepříjemným nepravidelným slovesům se ale v nizozemštině nevyhnete a také zde platí, že je nutno se jim naučit zpaměti.

Nizozemština má tři členy, které je třeba si vštípit společně s osvojovaným slovíčkem, stejně jako v němčině. Kromě neurčitého členu „een“ jsou to určité členy „het“ a „de“. Podobně jako angličtina, také nizozemština nezná skloňování. Přídavná jména jsou ovlivněna pouze tím, patří-li k tzv. „het“ nebo „de“ slovům.

Pokud jsme uvedli, že skloňování a časování je dobře zapamatovatelné, nad pravidly slovosledu nejspíš zažijete nejednu pernou chvilku. Zde platí jen jediné: hodně číst nizozemské texty, aby se vám ne-pravidla postavení slov ve větě dostala „pod kůži“.

Chcete-li si osvojit nizozemskou gramatiku, odkážeme vás na české stránky Duchtgrammar.com, anglický kurz Dutch Language či Valley Trail nebo německý výukový kurz Uitmuntend.

Jak na výslovnost?

Většina nizozemských hlásek je českým podobná. Rozdíl je u několika souhlásek. U samohlásek existují varianty krátké a dlouhé.

g – nevyslovuje se jako „g“, ale více se podobá hlásce „ch“
ch – identické s českým „ch“
k – zadní „k“
r – vyslovuje se jako francouzské „r“
sh – jako německé „sh“
v – výslovnost blíže „f“ než „v“
z – vyslovujeme jako „ds“

Největší potíže jsou s výslovností některých skupin hlásek. Pro Čechy je složité vyslovit „chr“ nebo dvojhlásky oi, uu, ui a eu. Naposlouchat správnou výslovnost můžete na těchto stránkách, které jsou vhodné, pokud s nizozemštinou začínáte, pro pokročilejší studenty je určený anglicko-nizozemský web, kde jednotlivé lekce jsou ve formátu mp3.

Nizozemština v Belgii

Výše bylo uvedeno, že nizozemštinou se hovoří také v Belgii. Tento fakt není příliš známý z toho důvodu, že pro nizozemštinu v Belgii existuje označení, které je obecně dobře vžité. Nizozemština se zde nazývá vlámštinou a hovoří jí více jak 6 mil. obyvatel (z celkových 10 mil.) zejména ve Flandrech, Antverpách a Brabantsku. V ostatní části země se užívá především francouzštiny, samozřejmě s výjimkou Bruselu, neboť toto město jakožto sídlo Evropské unie je kulturně i jazykově kosmopolitní.

Vlámština a nizozemština se liší jen minimálně (podobně jako rakouská němčina od spisovné němčiny v Německu), rozdíly jsou částečně ve výslovnosti (vlámština se pod vlivem původně majoritní francouzštiny stala měkčí) a slovní zásobě (přejatá francouzská slova). Nicméně v psané podobě jsou rozdíly naprosto minimální.

Termín vlámština se objevil po rozdělení Nizozemí, kdy dnešní Belgie byla pod nadvládou cizích států (Španělsko, Habsburská monarchie, Francie) ve snaze oddělit místní obyvatelstvo od společné nizozemské historie a poskytnout jim odlišnou identitu. Je tak trochu s podivem, že v České republice výraz vlámština tak dobře zakotvil, protože většina zahraničních států včetně samotných severních regionů Belgie používají pro svůj jazyk označení nizozemština.

Kde se hovoří holandštinou?

Občas můžete nalézt údaj, že v Nizozemí se hovoří holandsky. Není to ale přesné. Nizozemí je tvořeno dvanácti provinciemi, z nichž pouze dvě mají ve svém názvu Holandsko (Severní a Jižní Holandsko) a pouze v těchto dvou provinciích se hovoří dialektem nizozemštiny, která se zde jmenuje holandština. V ostatních státech se hovoří některým z dalších pěti dialektů nizozemštiny.

Vliv holandštiny byl především historický, jelikož holandština sehrála klíčovou roli v procesu vytváření spisovné podoby jazyka.

Tyto krajinné dialekty se ve své (zejména) mluvené podobě mírně liší od spisovné nizozemštiny, rozdílnost je zde přibližně stejně veliká jako mezi nizozemštinou a vlámštinou. Vlivem moderní doby jsou dialekty užívány stále méně a většina mladé generace dnes více užívá obecnou formu nizozemštiny.

Zdroje:

http://www.dutchlanguage.info/
http://www.firetree.net/calvino/Dutch_Translation/flemish.html
http://www.dutchgrammar.com/cs/
http://www.sochorek.cz/
http://www.nizozemi.biz/
http://www.presseurop.eu/cs/content/article/94651-belgo-holandstina-se-emancipuje