Kreolština není jeden jazyk

Kreolština není jeden konkrétní jazyk, ale označení pro řeč vzniklou vlivem jiného jazyka na mateřský jazyk. Často dochází k mylné představě, že jednotlivé formy kreolštiny jsou si navzájem podobné. V článku vám přiblížíme, co to jsou kreolské jazyky, jak vznikly, co mají společného a kde se s nimi můžete setkat.

Pidžin a vznik kreolštiny

Vznik kreolštiny se obvykle spojuje s obdobím světové expanze námořních sil, obchodu a zámořských objevů, které vedly ke vzniku koloniálních impérií a obchodu s otroky. Většina kreolských jazyků se objevila mezi 16. a 18. stoletím, především mimo Evropu, kde se usazovali evropští osadníci a byli v kontaktu s původním obyvatelstvem. Kreolština vzniká ze zvláštní formy úzkého kontaktu mezi dvěma či více jazyky.

V 17. až 19. století byli Afričané různých etnolingvistických skupin převáženi do kolonií Nového světa například na cukrové plantáže. Afričané obvykle neměli žádný společný jazyk kromě toho, co se mohli naučit z jazyka Evropanů, ovšem přístup k němu byl obvykle velmi omezený kvůli sociálním podmínkám otroctví. První generace otroků v takových podmínkách často produkovala tzv. pidžin. Pidžinizací původního jazyka vzniká dorozumívací jazyk, který nemá vyvinutou úplnou gramatiku.

Děti narozené v Novém světě byly obvykle vystavené více pidžinu, který byl pro ně také užitečnější než mateřský jazyk svých rodičů. Kreolština vzniká, když se pidžin, vyvinutý u dospělých jako druhý jazyk, stane mateřským jazykem jejich dětí.

Kreolizace

Pidžin nemůže být mateřštinou, může se ovšem vyvinout v mateřštinu následující generace mluvčích a v tom případě dochází k jeho úplné gramatizaci a právě tato fáze je označována za kreolizaci.

V jazykovědě pojem kreolizace označuje změnu jazyka v důsledku vlivů jiných jazyků. Proces kreolizace není dodnes plně objasněn, ale je považován za opačný k pidžinizaci: proces expanze spíše než redukce. Kreolské jazyky mají např. fonologická pravidla, která nebyla nalezena v pidžinech, jejich uživatelé potřebují slovní zásobu na pokrytí všech aspektů svého života – kde chyběla slova, posloužily různé prostředky jako např. inovativní kombinace. Také gramatika prošla reorganizací.

Kreolštinou se mluví v celé jazykové komunitě, často takové, jejíž předchůdci byli geograficky vysídleni, takže jejich vazby k původnímu jazyku a sociokulturní identita byly částečně narušeny. Takové sociální poměry byly často právě výsledkem otroctví.

Každý mateřský jazyk ovlivňuje použití pidžinu různým způsobem, takže vznikla pravděpodobně masivní lingvistická variace zatímco se vytvářela nová jazyková komunita. O procesu kreolizace však chybí empirická data a mnoho jazyků již vymizelo – mimo jiné i na základě předsudků, se kterými se potýká mnoho neoficiálních jazyků či jazyků menšin: i kreolština byla považována za degenerativní či hybridní variantu nebo dialekt jazyka.

Nicméně politické, sociální a kulturní změny v posledních dekádách postavení kreolštiny zlepšily, v souvislosti s dekolonizací v druhé polovině 20. století došlo k jejímu oživení. Stále více se užívá v literatuře a filmu, její společenská prestiž dramaticky stoupla. Některé z jazyků mají dnes oficiální status a používají se i ve školách. Kreolizací a kreolštinou se zabývá obor lingvistiky zvaný kreolistika.

Vznik názvu

Původ označení „kreolština“ je třeba hledat v portugalském slovesu „criar“ s významem chovat, pěstovat (z latinského „creare“ – vytvořit). Slovem „crioulo“ označovali Brazilci afrického otroka narozeného v Novém světě. V Africe se toto označení používalo pro lidi portugalského původu narozené v Africe a sloužilo k jejich odlišení od těch narozených v Portugalsku. Použití významu se pak rozšířilo a zahrnovalo Evropany, později Evropany a Afričany narozené v Novém světě. Teprve později se termín „crioulo“ začal užívat pro označení jazyků. Ekvivalenty najdeme ve španělštině (criollo), francouzštině (créole), holandštině (creol), angličtině (creole) a dalších jazycích.

Společné znaky

Kreolské jazyky se od ostatních jazyků liší rychlostí svého utváření a neobvyklými historickými okolnostmi. Jen celkový proces kreolizace vykazuje ve srovnání s kontaktem a přeměnami ostatních jazyků vlastní specifika. Termín kreolština je čistě sociohistorický. Předpokládá se, že neexistují synchronní znaky, které by specificky odlišovaly kreolské jazyky od ostatních. Přesto všechny kreolské jazyky vykazují jisté společné znaky, které jsou pro ně typické.

  • jednodušší gramatika
  • vnitřní variabilita
  • objevuje se progresivní i regresivní nazalizace
  • slovosled je téměř vždy podmět – přísudek – předmět
  • absence gramatického rodu – pokud musí být vyjádřen, děje se tak pomocí samostatného slova s významem muž/žena
  • u podstatných jmen neexistuje tvar množného čísla – je-li třeba, umístí se za slovo osobní zájmeno ve 3. osobě množného čísla
  • na rozdíl od neurčitého členu není určitý člen zachován

Jednotlivé kreolské jazyky a oblasti jejich užívání

Většina kreolských jazyků vznikla v rovníkovém pásu a v oblastech s přístupem k oceánu, včetně přímořských regionů severní a jižní Ameriky, západní Afriky, Indie, jižní a jihovýchodní Asie až k Indonésii, Macau, Filipínám, Malajsii a Oceánii.

Slovní zásoba je často různého původu a gramatika je z velké části vlastní, proto často není možné jednoznačně rozhodnout, na základě kterého jazyka ten který kreolský jazyk vznikl.

Jazyků, na jejichž bázi kreolské jazyky vznikly, a některé z oblastí jejich užívání (kreolských jazyků je mnoho a nelze je zde obsáhnout v celé jejich komplexitě)

  • na bázi portugalštiny: Kapverdy, Guinea-Bissau, Sv. Tomáš, Srí Lanka, Macao, papiamento na Nizozemských Antilách, které je ovšem někdy řazené ke španělštině
  • na bázi španělštiny: Guam, Severní Mariány, Filipíny, Kolumbie
  • na bázi francouzštiny: Francouzská Guyana, Guadeloupe, Dominika, Louisiana, Martinik, Svatá Lucie, Haiti, Réunion, Mauricius, Seychely
  • na bázi angličtiny: Vanuatu, Jamajka, Havaj, Georgie, Pitcairnův ostrov, Belize, Papua-Nová Guinea, Nikaragua, Kolumbie, Bahamy
  • na bázi malajštiny: Indonésie, Malajsie, Cejlon
  • na bázi němčiny: Papua-Nová Guinea, Austrálie, Namibie
  • na bázi holandštiny: Surinam, afrikánština v Jihoafrické republice, Namibie, Indonésie, Srí Lanka, Spojené státy
  • na bázi arabštiny: Súdán, Keňa, Uganda, Čad

 

Příklady

Několik příkladů pro představu, nakolik se na kreolštině odráží vliv evropských jazyků:

Kreolština na bázi francouzštiny, Seychely
Mon a rod en fiy ki mon kontan marié èk li.
= Je vais chercher una fille avec laquelle je voudrais être marié.

Kreolština na bázi angličtiny, Surinam
Mi be go a onti anga wan dogu fu mi. A be wan bun onti dagu.
= I had gone hunting with a dog of mine. He was a good hunting dog.

Odkazy a zdroje

McWhorter, John: Defining creole. Oxford: Oxford University Press 2005.
Bartens, Angela: Der kreolische Raum: Geschichte und Gegenwart. Helsinki: Suomalainen Tiedeakatemia 1996.
Kreolština na Wikipedii
Více o kreolštině na Wikipedii v angličtině
Kreolština

Jazykové školy v konkrétních městech hledejte zde:

Jazykové školy Praha

Jazykové školy Brno