Kdo je český překladatel?

Používají překladatelé překladatelský software? Jaká je průměrná sazba za překlad do češtiny? Tyto a další otázky položil 178 překladatelům internetový dotazník, který probíhal na přelomu roku 2012 a 2013. Nejzajímavější výsledky najdete v tomto článku.

Třicátníci s angličtinou

Průměrný český překladatel je třicátník, žije v České republice, má vysokou školu a diplom nebo certifikát, který se vztahuje k jeho překládanému jazyku (nejčastěji angličtině).
Nikoho nepřekvapí, že překlady z angličtiny hrají prim (71 %). Němčina má 28 % a francouzština dokonce jen 16 %. Jak to vypadá s ostatními jazyky, ukazuje následující tabulka.

obrazek

U odborných překladů vede jednoznačně právo (49 %), následované marketingem a obchodem. Na opačném konci najdeme překlady z oboru těžebního průmyslu, sportu a biologie.

Sazby za překlad

Zákazníky překladatelů a překladatelských agentur bude nejvíc zajímat sazba za překlad. Za jedno slovo zdrojového textu utratí zákazník průměrně 1,40 kč, ovšem závisí na tom, jestli překladatel pracuje na volné noze či pro agenturu.
Na základě zjištěných dat provedl autor dotazníku několik analýz. Překladatelé překládající pro zákazníky ze západní Evropy, USA a Kanadu mají průměrnou sazbu 1,80 Kč. Naopak zakázky z mimoevropských zemí se pohybují okolo 1,25 Kč za zdrojové slovo. Vzdělání překladatele na výši vliv nemá, naopak (logicky) délka praxe ano. Nejvíc „nesou“ překlady z ruštiny (následované angličtinou).
V době plné slev se tyto „možnosti prodeje“ nevyhnou ani překladatelům. Překladatelé poskytují slevu při velkých objemech zakázek, dále věrným či naopak novým zákazníkům.
Čeští překladatelé poskytují své služby českým klientům, ale zhruba 1/3 spolupracuje i se zahraničními zákazníky.

Překladatelský software a strojové překlady

Překladatelé dnes již běžně používají překladatelský software (nejčastěji SDL Trados, Wordfast či Passolo).
Poměrně zajímavá je statistika vlastnictví internetových stránek. Plných 64 % totiž uvedlo, že vlastní stránky nemá. Zde je nutné si uvědomit, že překladatelé plně se věnující práci pro překladatelskou agenturu vlastní stránky nepotřebují.

obrazek2

Jedna z volitelných otázek se týkala strojových překladů a paměti. Nejzajímavější odpovědi vybíráme níže:
Za konkurenci je nepovažuji. Mé texty vyžadují buď kreativitu, nebo solidní orientaci v oboru (včetně žargonu). Opravovat automatický překlad pro mne není rentabilní (odhlédneme-li od toho, že by mne to asi ubíjelo) a myslím, že tyto nástroje již brzy narazí na strop svých možností, tj. nebudou se dále výrazně zlepšovat. Za pozitivum považuji, že tyto nástroje vytlačují z trhu tu nejhorší sortu překladatelů.

Překladatelské agentury je podle mých zkušeností využívají k neúměrnému
navyšování objemu zakázek (svého obratu) na úkor kvality překladu (nástroje práci zrychlí, ale termíny se zkrátí dvojnásob a zároveň se sníží cena za práci – která navíc není vždy snazší).

Obávám se, že povolání překladatel zmizí a z překladatelů se stanou editoři strojových překladů. Tlumočníci budou existovat i nadále.

Pro tento článek byl použit výzkum Tomáše Moslera. Celý zdrojový text lze nalézt na stránkách www.englishczechtranslator.com/blog/pruzkum2012 .

Pokud sháníte překladatele či tlumočníka, zkuste Registr překladatelských firem ČR.

Zdroj: Nazkušenou.cz