Jazykové znalosti průvodce pro turisty

Být průvodcem je náročné a pestré, zvláště pak být českým průvodcem turistů. Není na rozdíl od např. anglicky mluvícího průvodce  ten náš v nevýhodě obyvatele malé země s „nesvětovým“ jazykem? Jsou na českého průvodce kladeny vyšší nároky co se jazykových znalostí týče?

Mezinárodní den průvodců v cestovním ruchu proběhl 21. února 2011. Ač může být obecné mínění jiné, práce průvodce zahraničních turistů rozhodně není rutinní, naopak – je velmi pestrá a plná neočekávaných situací. Co tedy obnáší? Dle Živnostenského zákona je průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu volnou živností. Uchazeči musí být ovšem nejméně 18 let, musí mít alespoň maturitu, absolvovat některý z kurzů pro průvodce a ovládat minimálně jeden cizí jazyk.

Průvodce poskytuje odborný výklad zahraničním turistům a nebo doprovází naše občany do zahraničí. Ovšem i když průvodce s českými turisty komunikuje v češtině, musí také komunikovat s dodavateli služeb v zahraničí např.v hotelu, restauraci atd., a proto je jazyková znalost nezbytná. Důležité je vědět, že průvodce musí umět v cizím jazyce především hovořit, psanému projevu se věnuje méně.

Ten, kdo si představuje, že průvodce odříká svůj naučený text a tím je jeho práce odbytá, se velmi mýlí. Průvodce musí být připraven na dotazy z nejrůznějších oblastí, proto dobrý průvodce disponuje vynikající komunikativní znalostí cizího jazyka. Musí ovládat jazyk tak, aby klientovým dotazům porozuměl a byl schopen kvalitní reakce, a to i z oblastí, které s cestovním ruchem nemají nic společného. Obsáhlá znalost jazyka je tedy ve vlastním zájmu průvodce, pokud chce odvádět slušnou práci a udržet si trvalé zakázky. Samozřejmě platí, čím více cizích jazyků průvodce ovládá, tím lépe.

Jana Neubergová provází turisty po Praze téměř 20 let v angličtině, němčině, italštině a řečtině. „Pro českého průvodce je bezpodmínečně nutná perfektní znalost nejméně dvou až tří cizích jazyků, jinak nemá šanci se prosadit.“

Při nahlédnutí do seznamu kvalifikovaných průvodců po Praze či České republice disponuje naprostá většina průvodců nejméně dvěma cizími jazyky, výjimkou ovšem nejsou i průvodci se třemi až čtyřmi jazyky.

Kde studovat

Možností k získání kvalifikace průvodce v cestovním ruchu je několik. Tyrkys, škola kultury podnikání v cestovním ruchu, vzdělává profesionály v cestovním ruchu již  20 let a nabízí několik kurzů pro budoucí průvodce akreditované MŠMT. Zkouška samotná se skládá z odborné ústní části a z jazykové zkoušky ústní a písemné.

Ředitelka Jolana Kopřiva Myslivcová říká: „Práce průvodce je velmi náročná, průvodce poskytuje vysoce odborný výklad, a proto je jazyková znalost nutná. U zkoušek nemusí uchazeč prokazovat jazykovou znalost, pokud již má jazykovou zkoušku, která odpovídá Společenskému evropskému referenčnímu rámci, a pokud předloží osvědčení či certifikát o této zkoušce. Pak se jazyková znalost uzná automaticky.“

Za takovou znalost se pokládá složená zkouška stupně B2 a výše (např. státní jazyková zkouška základní, ÖSD B2 Mittelstufe Deutsch, DELF B2 nebo FCE). Znalosti a dovednosti potřebné k obhájení tohoto stupně popisuje dokument Společný evropský referenční rámec pro jazyky (Common European Framework of Reference for Languages), který vydala Rada Evropy v roce 2001.

Pro ty průvodce, kteří již cizím jazykem plynně hovoří a potřebují si doplnit terminologii, organizuje Pražská informační služba také doškolovací jazykové kurzy. V kurzech se procvičuje výklad na trasách, nejčastější chyby, umělecko-historické termíny a další.

Jak je to v zahraničí

Co se vyžaduje v jiných turisticky atraktivních zemích od průvodce turistů? Ve Velké Británii je situace podobná jako u nás. Kvalifikovaný průvodce turistů se musí podrobit zkoušce z alespoň jednoho cizího jazyka.

Tina Engström, předsedkyně Jazykového výboru Institutu pro průvodcování v cestovním ruchu (The Institute of Tourist Guiding) ve Velké Británii uvádí: „Pokud zájemce o průvodcovskou práci mluví cizími jazyky plynně a s patřičnou slovní zásobou, má mnohem větší šanci se dostat na akreditovaný kurz institutu a získat posléze práci. K tomu, aby získal kvalifikaci průvodce v cizím jazyce, musí uchazeč vykonat ústní zkoušku.“

Zkouška se skládá ze tří částí – sumarizace cizojazyčného textu, porozumění textu a ústní projev na dané téma, které může být i mimo oblast cestovního ruchu např. literární postavy, vzdělávací systém, vyhlídky V. Británie na zavedení eura apod.

Rakouský Svaz licencovaných průvodců Vídní (Verein der geprüften Wiener Fremdenführer) sděluje jasně: znalost cizího jazyka je více než nutná. K průvodcovské zkoušce je povinná znalost alespoň jednoho cizího jazyka, část zkoušky probíhá v tomto zvoleném jazyce. Od uchazeče se vyžaduje již k průvodcovskému kurzu vynikající znalost cizího jazyka, je zcela vyloučené, aby si během kurzu dodělával jazykové vzdělání.

Zatímco tedy některé země vyžadují striktně po svých průvodcích solidní jazykové znalosti, některé země se k této kvalifikaci staví poněkud laxně. Na dotaz, zda je nutné, aby průvodce ovládal cizí jazyk, reaguje Společnost pro vzdělávání průvodců v Kanadě (The Tour Guide Training Corporation of Canada) takto: „Není. Na světě je dost anglicky mluvících turistů, kteří vám zajistí dostatek zaměstnání. Schopnost domluvit se jiným jazykem je výhoda, nikoliv však nutnost.“

Well, jiný kraj, jiný mrav.:-)

Odkazy:

www.tyrkys.cz
www.praguewelcome.cz
www.itg.org.uk
www.guides-in-wien.at
http://www.wftga.org
www.asociacepruvodcu.cz

 

Jazykové školy v konkrétních městech hledejte zde:

Jazykové školy Praha

Jazykové školy Brno