Jazyk: Isladština

Dalším jazykem, o který se pokusíme rozšířit vaše jazykové povědomí je Isladština. Mateřština země protikladů, jak bývá Island často nazýván, domova vulkánů, páry, ohně, ledu a vodopádů.

Islandština je jazyk v našich končinách exotický. Mluví jím pouze něco přes tři sta tisíc Islanďanů a dále nevelké množství nadšenců rozsetých po celém světě.

Islandština – pramáti severských jazyků

WaterfallHistorie islandštiny se počítá od záboru Islandu Ingólfurem Arnarssonem /ingoulvr ardnarson/ v roce 874.  Islanďané jsou potomci norských (pokud lze nesjednocené územní celky té doby za Norsko považovat) sedláků, kteří se rozhodli nepodvolit se sjednocovacím snahám krále Haralda Krásnovlasého a raději se vydali hledat štěstí na Island.

Islandština patří k západoseverským jazykům, ale konzervace jejího vývoje katalyzovaná izolací ostrova způsobila, že ji dnes můžeme směle považovat za ´pramáti´ severských jazyků.

Moderní islandština se od jazyka, jímž byly zapsány rodové ságy liší pouze výslovností, písmem naprosto zanedbatelně. Další vlastností vycházející z izolace Islanďanů a v současné době podporované i vládní politikou je odpor k jakýmkoli cizím slovům. Dokonce ani mezinárodní slova jako jsou počítač či telefon nebyl přejata, ale naopak byly vytvořeny nové islandské výrazy ´tölva´ a ´sími´.

Úskalí isladské gramatiky

icelandSlovní zásoba však není největším úskalím při studiu islandšiny. Tím je nepochybně gramatika. Zatímco převážná většina germánských jazyků prošla oslabením koncovek, čímž setřásla ze svých beder většinu gramatického aparátu, islandština si své skloňování ponechala.

Porovnej skloňování islandského substantiva kůň=hest -ur, -s, -i, 0, -ar, -a, -um, -a; a staroanglické kámen=stán, -es, -e, 0, -as, -a, -um, -a.  Z toho všeho v angličtině zbylo pouze ´–s´ v množném čísle a přivlastňovacím pádě.

Naopak v islandštině má podstatné jméno koncovky pro tři rody, dvě čísla a čtyři pády. Je zde sedm tříd silných sloves a slabá slovesa, jež tvoří minulý čas příponou –đi.

V islandštině se vyskytují hlásky známé z anglických slov ´think´a ´this,´které se zapisují znaky <þ, đ>. Další zvláštností je preaspirace. Postaspiraci většina nás zná z angličtiny, slovo car čteme /kha:/. Preaspirace znamená, že se stejný ´přídech´ vyslovuje i před souhláskou, tedy nótt /nouhth/ noc. Některé hlásky s čárkou, jež by Čech měl tendenci číst dlouze, čteme jako dvojhlásky, tedy hár /ha:ur/ vlasy, Jón /joun/ kř. jméno., znak <æ> čteme /ai/, tedy til dæmis /til daimis/ například. Skupiny písmen <ll> falleg /fadlech/ krásný, <fl> Keflavík /keplavi:k/ letiště v Reykjavíku, <fn> Hafnarfjördur /hapnafjördur/ město u Reykjavíku.

Takhle bychom mohli pokračovat dále, ale pro ilustraci, že islandštinu jen tak snadno neoposloucháte to myslím stačí. To však nic nemění na tom, že islandština je skvostný jazyk, jenž navíc krásně zní. Na prostoru nám zde věnovaném vás bohužel nenaučím víc, než několik frází, jimiž můžete Islanďany libovolně ohromovat.

Užitečné věty:

IsladskyVýslovnostČeský překlad
Góđan daginn/Bless/gouđan dajin, bles/Dobrý den/Nashledanou
Hvernig liđur þér?/kvernich liđur þje:r/Jak se máš?
Mér liđur vel/illa./mjér liđur vel, itla/Mám se dobře, špatně.
Viđ ætlum ađ skođa…/viđ aitlum ađ skouđa/Chceme navštívit…
Ég er frá Tékklandi./jég er frau tje:klandi/Jsem z Česka.
Ég talar sæmilega íslensku./jeg talar sajmilega íslensku/Mluvím lámanou islandštinou.
Eina međ öllu og kók./ejna međ etlu og kouk/Jeden hot dog a Colu.
Ha?/ha/Promiňte, asi jsem přeslechl.:-)

 

Předposlední věta Eina međ öllu og kók  by se dala přeložit i jako „Prosil bych jednu porci islandského národního pokrmu“ (vyslovováno důrazně před stánky s párky v rohlíku a dostatečnou hotovostí v kapse). Islanďané totiž velmi podléhají americkému stylu života a fastfood konzumují s nadšením. Nebylo by překvapující zjištění, kdyby měli největší spotřebu coly na osobu na světě.

Island – ráj turistů

Natural-Scenery-IcelandIsland je ideální země pro turistiku. Ačkoli je velmi drahý, dá se celý projet stopem, stanovaní je povoleno všude kromě národních parků a jídlo lze nakupovat v diskontech jako je např. Bónus.

Island je nejen krásný, ale také velmi jiný, než cokoli, co znáte z Evropy. Vnitrozemí je prakticky neobydlené, tudíž člověk musí být maximálně soběstačný. Mnoho turisticky zajímavých míst leží úplně mimo civilizaci.

Počasí se běžně mění několikrát denně a lehce sněžit může už v srpnu. Nepromokavá a teplá vrstva oblečení, stejně jako zásoba vody a jídla, jsou vždy nezbytné, nejen kvůli pohodlí!

Říká se, že na Island často míří lidé, jež se potřebují zastavit a udělat si jasno ve svém životě. V mnoha případech je to asi pravda, koneckonců kde jinde najdete tak pustou a člověkem nepoznamenanou krajinu, která doslova vybízí k meditaci. Čím však si můžete být naprosto jisti je skutečnost, že Island se vám zapíše do duše nesmazatelným písmem a už nikdy nebudete jako dříve.

Autor Libor Stenzl pracuje jako lektor jazykové školy ITS – International School