Jaké to bylo za velkou louží

Každý rok si říkáte, že po ukončení semestru vyrazíte někam do zahraničí pracovat? Ale každý rok to dopadne stejně, protože to a nebo ono? Student VUT Jirka Z. se jedno léto rozhodl vyrazit za velkou louži do USA a zažít něco, na co jen tak nezapomene. 


Proč jsi se rozhodl jet pracovat do USA?
Prázdniny v ČR pro mě znamenaly brigádu, brigádu, večírek, brigádu, brigádu, večírek a tak pořád do kola. Na výletě v Barceloně, kam mě vzali rodiče, mi jedna z jejich známých vykládala, jak během studia na VŠ jezdila pracovat do zahraničí pravidělně každý rok. Zaujalo mě to, chtěl jsem změnit stereotyp a tohle byla výzva.

S jakou agenturou jste nakonec vycestovali?
Výběr agentury byl celkem zásadní – nechtěli jsme skončit na jahodách ve Velké Británii s Ukrajinci, což některé společnosti opravdu propagovaly jako „skvělý“ work&travel zážitek. Už si nevzpomenu, od koho jsme dostali tip na CZECH-US, ale volba to byla skvělá.

Co bylo před odletem nejtěžší a čeho jste se báli? Přeci jen člověk jede někam do neznáma…
Zaměstnavatel, ke kterému jsme letěli, byl v agentuře nabízen poprvé – moc jsme nevěděli, co nás vlastně čeká. Nemohli jsme se nikoho zeptat, jaké to bylo loni či předloni. Uklidnil nás až telefonát s manažerkou resortu, kdy jsme se ptali, jak moc teplé oblečení potřebujeme a jestli si budeme mít kde uvařit oběd a večeři.

 
Agentury toho občas dost naslibují, ale výsledek je pak někde jinde. Jaká byla realita oproti slibům když jste do USA přiletěli?
Co se zaměstnání, ubytování, papírování a obecně formalit týká, bylo to 1 ku 1. Zpočátku jsme sice pracovali o něco méně hodin týdně, než agentura a zaměstnavatel slíbili, ale stačilo ukázat pracovní morálku a trochu si dupnout a vše bylo jinak. Měli jsme povolené přesčasy a pomaháli, kde se dalo. Protože jsme dostali všechno řádně proplaceno, vydělali jsme si víc, než jsme původně plánovali. Co se týče přírody, zážitků a celkově Ameriky (nikdy před tím jsem velkou louží nebyl, pozn. autora), tak agentura zklamala. Naslibovala jen asi setinu skutečného real-feel 🙂

Co bylo na práci nejtěžší? 
Na práci plavčíka je nejhorší zodpovědnost. Za ty lidi v bazénu, a že to jsou často rozmazlené děti bez dozoru či nemotorní obezní neplavci, prostě ručíte. Narozdíl od housekeepingu nebo group activities prostě nejde přijít do práce po flámu ještě napůl spící a s kocovinou.

Měnili jste práci v průběhu pobytu?
Původní práci nasmlouvanou agenturou jsme měli po celou dobu pobytu. Někteří z nás si ale našli práci druhou, třetí… chvíli jsem pomáhal natírat starší paní kůlnu na zahrádce, asi 2 týdny jsem sekal a plel zahradu atp.

Jak to bylo s cestováním? Kdy jste mohli cestovat?
Po skončení oficiální platnosti víza má rezident 30 dní na opuštění prostoru Spojených států. To je doba k cestování. Zdaleka jsme ji nevyužili celou. Plánovaný roadtrip z Colorada do Californie nám pohodovou jízdou zabral 11 dní. Za tu dobu se toho dá stihnout opravdu hodně.

Ohledně finanční stránky, takový pobyt v USA nevyjde na malé peníze před odjezdem, přijel jsi do Česka zpátky ve finančním plusu?
Ne, ale to ani nebyl záměr. Nejel jsem si tam vydělat peníze, ale něco zažít. Kdybych si odepřel koupi iPodu, permanentky do posilovny na celé léto, spousty oblečení, bot a několik výletů do Aspenu a Las Vegas, o závěrečném cestování nemluvě, určitě bych v plusu přijel.

A poslední otázka, která zajímá určitě všechny, kteří se do USA chystají vyrazit. Co by jsi jim z vlastní zkušenosti doporučil?
Agenturu vyberte velmi pečlivě, nejlépe na doporučení. S sebou si vemte minimum věcí, mějte poloprázdný kufr – místo navíc se při cestě zpět bude hodit (zvláště potom, co objevíte, že tričko Tommy Hilfiger vás přijde cca na $5). A snažte se vyrazit co nejdřív a přijet co nejpozději, jak jen škola dovolí.

Děkujeme za rozhovor!