Indiánské jazyky

Jako indiánské jazyky označujeme jednoduše všechny jazyky, užívané původními obyvateli amerického kontinentu. Nejedná se o však skupinu jazyků vzájemně příbuzných. Jde o několik jazykových rodin a desítky izolovaných jazyků, tedy takových, které nejsou součástí žádné skupiny ani nejsou prokazatelně příbuzné jinému jazyku.

Různé zdroje uvádějí různá čísla, pokud jde o celkový počet živých indiánských jazyků v Americe.
Odhady se obvykle pohybují mezi šesti sty a tisícem jazyků. Jistě, je velmi pravděpodobné, že   na některých těžko přístupných územích existují dosud nezdokumentované jazyky. Rozdíly mezi jednotlivými údaji mají ale mnohem prozaičtější původ v obvyklých nejasnostech  při rozlišování mezi jazykovými skupinami, jazyky a nářečími.  Kolik odborníků, tolik názorů. Berte proto rozdělení použité v článku s rezervou, stejně jako údaje o počtu osob, které těmito jazyky mluví. Statistické průzkumy zkresluje mnoho faktorů, například skutečnost, že v případě Latinské Ameriky má často španělština větší prestiž než domorodý jazyk. Mnoho lidí se tak raději ke své mateřštině veřejně nehlásí.

Nepřeberné množství jazyků a dialektů původních obyvatel Ameriky dnes užívá asi 30 milionů mluvčích. Naprostá většina z nich bohužel připadá na několik hlavních jazyků, ostatní rychlým tempem vymírají. Pro představu, počet indiánských jazyků v období kolonizace kontinentu Evropany se odhaduje na 1750 pouze v Latinské Americe.

O které jazyky jde? Pokusím se představit alespoň ty nejvýznamnější. Vezměme to od severu k jihu:

Frázi „ta’n(i)si“, uslyšíte možná na cestách po velké části území Kanady. Znamená „Ahoj, jak se daří?“ v kríjštině, jazyku, kterým hovoří až 60 000 obyvatel.

Vyznačuje se rozlišováním životných a neživotných jmen, životná jsou ale i slova, u kterých bychom to jistě nečekali. Například  „apwe“, „vesla“,  nebo , „asam“, „sněžnice“.  Kríjština nezná nejasnosti, obvyklé v jiných jazycích, když se ve větě sejdou dvě třetí osoby – například „viděl ho, když se vracel domů“. Vracel se ten, kdo viděl, nebo ten, kdo byl viděn? V kríjštině existuje pro takové případy čtvrtá osoba, a je jasno.

Stejně jako v jiných indiánských jazycích (aymarština), často lze jedním složeným slovesem vyjádřit to, na co v češtině potřebujeme celou větu: „tipiskiskum“, „setmí se dřív, než dojde k cíli“; „puskwaskichasin“, „je to kousek spáleného dřeva“.

Několik lekcí kríštiny lze najít v angličtině.

Odžibvejština je mateřštinou pro 40 000 – 50 000 lidí v Kanadě a USA. Stejně jako kríjština užívá pro zápis slabikové písmo, vzniklé uměle v devatenáctém století. Jeho znaky připomínají písmo arabské, píše se ale zleva doprava.

Jedno odžibvejské slovo známe všichni, a to Mississipi. Znamená „velká řeka“.
Slovníček a další materiály a odkazy najdete na odkazu v anglické a ruské verzi.

Navažština na jihovýchodě USA je v současnosti asi jediný indiánský jazyk, který nemá problémy s úbytkem mluvčích, jejich počet naopak mírně stoupá. V tomto asi stotisícovém jazyce, jako jednom z mála, existují důkladně zpracované slovníky, gramatiky a školní materiály. Běžně se užívá i v lokálních médiích.

I v navažštině mají významnou roli slovesa, plní zda například i funkci přídavných jmen. Také zde se setkáme se čtvrtou mluvnickou osobou, užívá se, když někoho přímo neoslovujeme, ale nachází se v naší blízkosti a může poslouchat náš rozhovor s ostatními.

Kromě životného a neživotného rodu navažština dále rozlišuje životná slova na „hovořící“ a „zmiňovaná“ (rostliny, zvířata), a různé druhy množných čísel.

Navažština byl použita za druhé světové války jako základ vojenské šifry, kterou nedokáže rozluštit ani moderní technika.

Nauhatl (nebo také aztéčtina) je s více než jedním a půl milionem mluvčích největším indiánským jazykem Mexika.

Nauhatl má složitý číselný systém, založený na počtu prstů na ruce. Jednotkami jsou pouze čísla od jedné do čtyř, které se připojují k tvarům pro pět, deset, patnáct a dvacet. Základem pro čísla od šesti do devíti však není pět, ale právě šest.

Děti mají možnost učit se v bilingvních školách a mladá generace obvykle nauhatlu rozumí, ale neumí jej používat.

Pokus se při pobytu v Mexiku setkáte s mluvčím nauhatlu, můžete se zkusit zeptat, jak se jmenuje jeho vlastníma jazykem: Kenikatza motoka? Pro španělštináře je tu celá učebnice.

Nejvýznamnějším jazykem Jižní Ameriky je kečuánština, mluvená více než osmi miliony obyvatel Peru (kde je spolu se španělštinou úředním jazykem), Brazílie, Bolívie, Argentiny, Ekvádoru a Kolumbie.

Kečuánština byla jazykem inckého impéria, jak napovídá výraz inga pro kolumbijskou kečuánštinu.
Pro tento jazyk je charakteristické užívání přípon, nejen při časování a skloňování, jak jsme zvyklí z češtiny, ale i ve větné stavbě. Přípony označují otázku, zápor, domněnku, a také jestli mluvíme o události, kterou jsme zažili, nebo jsme se sdělovanou informaci dozvěděli od někoho jiného.

Imaynallan kashanki? — Allillanmi, qanrí? „Jak se máš? — Dobře, a ty?“ Tak může vypadat začátek kečuánské konverzace. Další fráze a základy gramatiky lze najít v angličtině a španělštině.

Guaraníjština, se třemi miliony mluvčích, má v Paraguayi status oficiálního jazyka a ovládá ji naprostá většina obyvatel státu. Ve velkých městech se setkáme s pozoruhodným křížencem španělské slovní zásoby a guaraníjské gramatiky, yopará. Zkuste se podívat na některá guaraníjská přísloví a slovní hříčky přeložené do španělštiny.

Aymarština, rozšířená především v Bolívii, ale také v Peru a na severu Chile, přitahuje pozornost existencí tzv. polosloves. Jde o to, že Aymarská gramatika umožňuje tvořit slovesa z jiných slovních druhů nebo složených výrazů pouhým připojením vhodné koncovky. Kromě běžných sloves se tak tvoří prakticky libovolné novotvary.

Zajímavé je, že aymarština, stejně jako nauhatl, nemá sloveso ,,být“. Vzniká podle potřeby připojováním slovesných předpon (nauhatl) nebo koncovek (aymarština) k zájmenům nebo jiným větným členům. Například ,,já jsem“ tedy řekneme aymarsky jako ,,nayätwa“ (naya – já, twa – koncovka první osoby). Aymarsky mluví dnes asi 2 miliony obyvatel And.

Písmo

V mnoha indiánských kulturách má velký význam vypravěčské umění, tradiční pověsti, příběhy, písně a obřadní dialogy, které se obvykle předávaly z generace na generaci ústním podáním. Jen málokteré jazyky rozvinuly psanou literaturu v období před kolonizací Ameriky. Tyto kultury používaly obvykle obrázkové písmo nebo piktogramy, jako například Nauhatl.

S příchodem evropských dobyvatelů došlo také k alfabetizaci indiánských jazyků. Výrazně se na ní podíleli misionáři, usilující o evangelizaci původních obyvatel, kteří často z praktických důvodů užívali místní jazyk. Ve většině jazyků bylo zavedeno psaní latinkou, ne vždy však bylo něco takového možné vzhledem k velké odlišnosti indiánských hlásek (nebo jednoduše jejich počtu, kolumbijské yuwe má 37 souhlásek a 20 samohlásek). Na podobný problém narazil i misionář James Evans, a také nalezl jednoduché řešení. Vymyslel pro kríjštinu již zmíněné slabikové písmo, které poté převzaly některé další jazyky.

Programy na zachování indiánských jazyků

Existuje mnoho iniciativ usilujících o záchranu vymírajících jazyků, nebo alespoň jejich zdokumentování v těch případech, kdy už je snaha o jejich zachování marná. Za pozornost určitě stojí projekt texaské univerzity zaměřený na domorodé jazyky Latinské Ameriky. Jde o rozsáhlou sbírku nahrávek a textů v těchto jazycích a zároveň vědeckých prací s danou tématikou. Archiv je k dispozici i na internetu. Informace lze nalézt také v češtině.

Současná situace domorodých kultur v Americe opravdu není příliš růžová. Z části jde o přímý důsledek kolonizace a s ní spojeného prosazování evropských jazyků. I když mnoho států dnes uznává jazyky původních obyvatel jako oficiální, ne vždy to znamená, že by byly tak úplně rovnoprávné a cesta od sloganů k praxi je pomalá. Možná ještě vážnější problémy působí destrukce přirozeného prostředí mnoha indiánských kmenů, především v Amazonii, jak názorně ukazuje peruánský dokument Amazonia for sale (Amazonie na prodej), (ve španělštině a jazyce awajun s anglickými titulky).

Použité zdroje:

Indiánské jazyky
The archive of Indigenous Languages of Latin America
Mayachat aymara
ProDiversitas
Proel
Pueblos originarios de America