Erasmus: tipy před odjezdem

Studium v zahraničí se začíná
považovat za příjemnou položku v životopise. Dokládá
určitým způsobem nejen znalost cizího jazyka, ale i
schopnost se o sebe postarat, přizpůsobit se novým podmínkám
a žít (přežít) v cizím prostředí. Pro studenty vysokých
škol je nejjednodušší vycestovat pod podprogramem
Erasmus.

Nabídka studijních pobytů se rozšiřuje

Se vstupem do Evropské unie se nabídka studijních stáží v zahraničí značně zvětšila a univerzity mezi sebou více navázaly kontakty pro mobilitu studentů. I přesto se může stát, že váš specifický obor nemá zrovna uzavřenou smlouvu se školou, na které chcete studovat. Nemá smysl házet flintu do žita, ale zatnout zuby a napsat na vytouženou univerzitu. Student si zahraniční pobyt může vyběhat a vyřídit sám, jen to bude mít o dost komplikovanější. Postarat se o všechny náležitosti však může složité i u předem vyjednaných a domluvených míst v podprogramu Erasmus.

Jak to všechno začíná

Plánovat studijní pobyt v zahraničí se vyplatí minimálně půl roku, nejlépe však rok předem. Na katedře či fakultě najít zahraničního koordinátora a podívat se do nabídky pohytů. V rámci dlouhodobých smluv se možnosti studia v zahraničí někdy opakují, takže je pravděpodobné, že pokud vám to nevyšlo letos, můžete to zkusit příští rok znovu.

Poté, co si vyberete školu, na které chcete studovat, musíte obvykle projít konkurzem před oborovou komisí na domácí škole. Při výběru univerzity je dobré zvážit své možnosti (i finanční), znalosti a pravděpodobnost úspěchu při konkurzu. Studium na Oxford of University sice vypadá skvěle, ale podobný názor mají i ostatní studenti a konkurzní boj bude o to tvrdší.

Před samotným výběrovým řízením se předkládá životopis a motivační dopis (obojí v cizím jazyce). Tyto materiály se v případě vašeho vybrání zasílají i na zahraniční školu.

Motivační dopis by měl obsahovat téma, na kterém bude student v zahraničí pracovat. Může to být diplomová práce, výzkum apod. Výběrová komise může dát přednosti i uchazeči, který kromě oborové znalostí projeví i zájem o danou zemi. Žádná škola nechce vyslat studenta, který ji bude špatně reprezentovat.

Byrokratické kolečko

Úspěšný konkurz je vstupenkou na kolotoč, který nastává před odjezdem. Nápomocný pro vyřizování formulářů a papírů je nejen web domácí univerzity, ale i katederní či fakultní koordinátor, kterého se vyplatí co nejdřív navštívit. Než odjetete, pravděpodobně si budete muset zvolit předměty, které chcete v zahraničí studovat. Výběr je obvykle předčasný, protože ještě není stanoven rozvrh, ale pro byrokracii zahraniční kanceláře je nutné zvolit 5-6 předmětů o celkovém přídělu 30 ETCS (evropských kreditů) za semestr.

Tento dokument je důležitý i po návratu z pobytu, kdy se dokládá zejména dosažený počet kreditů. Jejich nedostatek se projeví i v peněžence, protože univerzita následně stanoví částku, kterou musí student vrátit ze stipendia v případě nedostatku kreditů.

Vyplněné formuláře zašlete nejlépe doporučeně erasmus koordinátorovi zahraniční univerzity a nezbývá než čekat. Univerzita totiž sice může mít nasmlouvaná určitá místa v Erasmus programu dopředu, ale skutečná situace nemusí odpovídat papírové dohodě. Když budete mít štěstí a váš motivační dopis se bude líbit, tak vám univerzita zašle zvací dopis, na základě kterého se začíná vyřizovat stipendium pro pobyt.

Nic není zadarmo

Výška finančního příspěvku se liší pro jednotlivé země, jiné limity jsou stanoveny pro výjezd na Slovensko a jiné pro Norsko. V některých zemích však stačí výše stipendia sotva na pokrytí nákladů na ubytování. Finanční rozpočet lze vylepšit požádáním o příspěvěk od MŠMT, které se uděluje méně majetným studentům. Nárok ovšem musíte prokázat pobíráním přídavků na děti. Zkusit lze požádat i o účelové stipendium nebo využít grantu u některých organizací, které podporují studentské výjezdy.

Celkovou cenu pobytu ovlivní nejen skromnost studenta, ale i místo bydliště v dané zemi. Některé univerzity automaticky přidělují zahraničním studentům dražší koleje, jiné dokonce přijíždějící studenty z pořadníku na koleje škrtnou rovnou. Shánět privát v cizí zemi není žádná legrace, a pokud to jen trošku jde, tak je lepší přesvědčit univerzitu, aby vám s ubytováním pomohla.

Pár rad na závěr

Než vůbec odjedete, tak si ověřte, jaký postoj má k výjezdům vaše katedra. Někteří profesoři mobilitu studentů nepodporují a opakovat celý ročník kvůli půlroční stáži se někdy může krutě nevyplatit.

Nezapomeňte si vyřídit cestovní připojištění. O radu a zkušenosti je dobré požádat spolužáky, kteří danou univerzitu navštívili v předchozích letech. Protože v rámci programu Erasmus je nutné po návratu napsat závěrečnou zprávu, je jednoduché si na webu domácí univerzity tyto zprávy najít a kontaktovat jejich autory.

Přes všechny potíže však stojí za to, se poprat s formuláři (a někdy i s úředníky) a vycestovat. Zkušenost, kterou za semestr či dva získáte, bude neopakovatelná, a ještě vám na ni částečně škola přispěje.

Související články:

Studium v zahraničí: Španělsko
Otevřená Erasmus encyklopedie
Co je program Sokrates?
Erasmus – University of Aveiro 

Zkuste před odjezdem na studijní pobyt odjet na poznávací zájezd do dané země. Mnohé zajímavosti objevíte předem a budete připraveni na různé místní zvláštnosti. 

Poznávací zájezdy Francie, Poznávací zájezdy Anglie, Poznávací zájezdy Německo, Poznávací zájezdy Španělsko, Poznávací zájezdy Itálie