Diplôme supérieur d´études franҫaises

Jazyková zkouška Diplôme supérieur d´études franҫaises  (dále jen D.S.d´E.F.) není Čechům příliš známá. Přesto o ní jistě slyšeli ti, kteří uvažují o studiu na francouzské univerzitě. O co se tedy přesně jedná?

Splňte úroveň C2 a vydejte se studovat do Francie!

Na francouzských univerzitách studuje spoustu mladých lidí z celé Evropy. Někteří přijíždějí už po střední škole aby začali s bakalářským studiem  – „Licence“, jiní jedou do Francie až na magisterské navazující, které se ve francouzštině označuje pojmem „Master“. Aby měly francouzské univerzity jistotu, ze cizinci přijatí ke studiu ovládají francouzský jazyk tak dobře jak je potřeba, požadují splnění této zkoušky. Požadovaná úroveň by měla odpovídat úrovni C2 v rámci „Společného evropského referenčního rámce pro jazyky„.

Nesmíme ale zaměňovat tuto zkoušku s jazykovým certifikátem DALF C2. Ten je sice uznávaný v celé Evropě, ale vstup na francouzskou univerzitu nezaručí. Studentům, kteří se hlásí do Francie na magisterské navazující studium a mají z rodné země státní zkoušku z francouzštiny (nejčastěji se jedná o ty studenty, kteří ukončili úspěšně bakalářské studium v oboru francouzský jazyk), může být zkouška prominuta.

Nemusíte studovat jenom francouzštinu

163269974Výjimku tvoří také studium jazyků jiných než francouzština na univerzitě ve Francii. Znám případy, kdy cizinci studující ve Francii například portugalštinu nebo angličtinu nemuseli prokazovat svoji znalost francouzštiny žádným certifikátem, protože většina předmětů nebyla vyučována ve francouzštině, ale ve studovaném jazyce. V každém případě je potřeba tyto informace ověřit individuálně.

D.S.d´E.F. je možné složit jen ve Francii. Mnoho francouzských univerzit nabízí přípravu na tuto zkoušku během celého školního roku. Jedná se vetšinou o instituty přidružené k filozofickým fakultám, které jsou určeny výhradně pro studenty z ciziny. Tyto instituty fungují jako „jazykovky“, tudíž je potřeba se včas zapsat a zaplatit kurzovné.

Většinou to ale nejste vy, kdo si vybere úroveň a tudíž i zkoušku na konci kurzu. Po zapsání většina těchto „jazykovek“ pořádá rozřazovací test. Forma  testu není úplně jednotná, rozhodně vás ale nemine poslech s porozuměním, sepsání slohu na určité téma, gramatický test a v drtivé většině případů krátký ústní pohovor.

Nevím, zda je to pravidlem, ale na institutu v Bordeaux, kde jsem studovala já, byla možnost domluvit si přestup do skupiny s jinou úrovní v prvních dvou týdnech konání kurzů. Tím chci říct, že výsledek rozřazovacího testu nemusí být definitivní.  Přihlášením do kurzu se sice nezavazujete k pokračování svých studií na oné univerzitě, nicméně hodně studentů si přihlášku podávají už během školního roku a doufají, že zkoušku na konci roku úspěšně zdolají.

Studium v programu ERASMUS

137879609V některých městech lze tyto kurzy navštěvovat v rámci programu ERASMUS. To byl přesně můj případ v Bordeaux. Institut se jmenuje DEFLE (Département d´Etudes de Franҫais Langue Etrangère) a je součástí Univerzity Bordeaux 3 – Michel de Montaigne. V tomto případě za kurzy neplatíte, ale musíte je zvládnout aby vám byly uznány kredity na domácí univerzitě. Tyto skutečnosti je ale v případě pobytu ERASMUS potřeba zjišťovat individuálně, dohody mezi různými vysokými školami a jejich fakultami a katedrami jsou různého typu. V případě ERASMU se sice pokračování na francouzské univerzitě nepředpokládá, rozhodně ale nic nezkazíte uvedením této zkoušky do svého životopisu.

Přejděme k samotné zkoušce. Na některých univerzitách se příprava ještě dělí na dvě části – Diplôme approfondi de la langue franҫaise (úroveň C1) na který navazuje právě náš Diplôme supérieur. Rozdíl je pouze v tom, že se první semestr vaše kurzy jmenují jinak než druhý semestr. Jinde kurzy pojmenují rovnou jako „supérieur“ ale trvají celý rok. Zkoušku pak skládáte ze tří modulů – písemný projev, ústní projev a francouzská kultura.

Na vyučování se musíte připravit

Každý z těchto velkých celků obsahuje několik předmětů. Jejich přesné znění a počet se sice na různých univerzitách liší, ale obsahem znalostí si odpovídají. Celkově má totiž tato zkouška všude stejný cíl: připravit cizince na styl vyučování na francouzských vysokých školách. Cizinci, kteří jsou ze svých zemí zvyklí na určitou formu zpracování písemných prací, mluveného projevu apod. by měli mít po zvládnutí této zkoušky stejné návyky jako studenti z Francie. Rozsah přípravných kurzů je stanoven na 20 hodin týdně, avšak rozvrh není v každém městě stejný.

Co se týče modulu „písemný projev“, hodnotím ho jako nejdůležitější, protože na francouzských univerzitách se převážně píše, ať už se jedná o průběžné úkoly nebo zkoušky na konci semestru. Slohy jsou nejčastějším způsobem jakým Francouzi u zkoušek prokazují své znalosti. V rámci přípravných kurzů k D.S.d´E F. budete psát hlavně argumentativní eseje, syntézy dokumentů, resumé článků. Do písemného projevu se také řadí hodiny gramatiky a stylistiky.

Důraz je kladen na francouzskou fonetiku

19272051Hlavním předmětem modulu „mluvený projev“ je francouzská fonetika. Styl výuky se opět bude různit, často se ale jedná o semináře v menších skupinách, kde vyučující dbají na výslovnost každé hlásky. Tyto semináře bývají doplněny teoretickou přednáškou. Dalším předmětem, který se sem řadí je „compte rendu“. Jedná se o něco jako záznam z poslechu, setkala jsem se i s českým překladem – „diktát“, ten bych ale označila za chybný. V hodinách compte rendu budete poslouchat úryvky z konferencí, přednášek, rozhovorů a budete muset přeformulovat jejich obsah a zanést ho na papír. Tento předmět by měl cizincům pomoci zautomatizovat psaní poznámek během přednášek ve francouzštině.

Do mluveného projevu je také řazen předmět komunikace. Tady opravdu nemohu zobecňovat, záleží na vyučujících, jak kurzy pojmou. V rámci hodin komunikace vám mohou být zadány úkoly jako několikaminutový projev na vybrané téma nebo se může jednat jen o hodiny, kde se diskutuje.

Francouzská kultura je ze všech tří modulů nejrozmanitější. Tady si totiž vybíráte volitelné předměty vy sami. Obecně jsou nabízeny literární semináře, hodiny pojednávající o francouzské historii, ekonomické otázce ve Francii apod. Já jsem například absolvovala předměty s názvy „psaní v tisku“ , „frankofonní literatura“ a „francouzská civilizace“.

Závěrečná zkouška trvá hned několik dní

Samotná zkouška se pak koná po ukončení kurzů, často v rámci několika dnů. Vyučující mají hned při prvních hodinách ve zvyku vysvětlovat, co budou na konci semestru při zkouškách chtít. Není potřeba se bát chytáků a neznámých cvičení, protože už během roku si zvyknete na systém hodnocení vašich vyučujících a jejich metody zkoušení. Na závěr dodám důležitou informaci. Na hodiny je potřeba chodit, vyučující docházku zaznamenávají a hlavně je potřeba splnit všechny průběžné kontroly. Na ty se například v Bordeaux hodně dbá. Za semestr absolvujete z každého předmětu alespoň jednu, často i více. V některých předmětech je tedy konečná známka spíše plodem vaší průběžné práce než toho, co napíšete při závěrečném testu.

Nikde jsem nenašla úplný seznam univerzit, které možnost složit tuto zkoušku cizincům nabízejí. Pokud chcete zjistit, zda určitá univerzita kurzy a následně zkoušky pořádá, stačí zadat do vyhledávače jméno univerzity a celý název zkoušky – Diplôme supérieur´d´études franҫaises. Univerzity totiž možnost složit tuto zkoušku na svých stránkách zmiňují. Výhodou je, že zkouška  je platná po celé Francii, nezáleží na městě, kde jste absolvovali kurz a poté zkoušku složili. Všem kteří se pro ni v budoucnu rozhodnou, přeji hodně štěstí!