Lingua portuguesa aneb jazyk Camões

Na první pohled to nezdá, ale portugalština je po španělštině nejrozšířenějším románským jazykem. Přesto se s ní nesetkáváme tak často jako s francouzštinou. Poslední dobou se i v české nabídce některých jazykovek objevují kurzy portugalštiny. Stoupá turistický zájem objevovat zemi Vasca de Gama s dlouhými, větrnými plážemi a pestrým kulturním bohatstvím.

Historický vývoj portugalštiny

Portugalština se spolu se španělštinou řadí do galorománské větve jazyků, 90 % slovní zásoby je ovlivněno vulgární latinou, kterou přinesli ve 3. století na Pyrenejský poloostrov Římané, jen malá část portugalštiny je tvořena jazykem původních obyvatel.

Faster CZ - připojení k internetu

Další vlivy zvláště na portugalskou slovní zásobu měla v 5. století germánská a v 8. století maurská invaze. Například v místních názvech Fátima nebo Algarve můžeme najít stopy arabštiny. Arabská nadvláda neopomenutelným způsobem ovlivnila portugalskou kulturu obecně, její stopy můžeme dnes nacházet zejména v portugalské architektuře a užitém umění.

Spisovný jazyk se z portugalštiny stával v průběhu 11-12. století díky portugalskému osamostatnění, velký vliv na vývoj jazyka mělo roku 1290 založení první univerzity v Lisabonu. Ve 14. století se portugalština vyvinula ve vytříbený jazyk, používaný jako jazyk básnický i v jiných částech Pyrenejského poloostrova. Tento jazyk se během 14.-16. století díky zámořským objevům Portugalska postupně šířil do různých částí Asie, Afriky a Ameriky.

Z období 16. století pochází označení „jazyk Camões“ podle národního portugalského spisovatele Luise Camões. Během 16.-19. století se do portugalské slovní zásoby dostalo mnoho výpůjček řeckého, latinského nebo italského původu, již od 14. století můžeme také pozorovat velký vliv francouzštiny. Tato obohacení učinila portugalský jazyk komplexnějším. V dnešní době má největší vliv na portugalský jazyk angličtina hlavně díky úplné absenci dabingu v portugalském televizním průmyslu.

Lusofonní svět

Tímto slovem jsou označována všechna území a státy bývalých portugalských kolonií, kde je portugalština úředním jazykem. Najdeme mezi nimi státy Asie, Afriky a Ameriky, portugalsky se domluvíte mimo jiné v Angole, Macau, Mosambiku, Guinea-Bissau, Rovníkové Guineji, dále na Kapverdech, Svatém Tomášovi a Princově ostrově, Goa a ve Východním Timoru.

Portugalština ovlivnila slovní zásobu některých dalších států, slova převzatá z portugalštiny můžeme nalézt v malajštině, svahilštině nebo dokonce japonštině. Například japonské označení pro chléb „pan“ má původ v portugalském „pão“.

Brazilská portugalština

Brazílie je největší stát světa, který používá portugalštinu jako úřední jazyk, portugalštinou zde hovoří přibližně 190 miliónů lidí. Portugalština byla na území Jižní Ameriky přivezena počátkem 16.století, poté byl její vývoj víceméně samostatný.

Otisk na ní zanechal například domorodý jazyk indiánů Tupi a později jazyky různých afrických přistěhovalců. Brazilská portugalština se proto od kontinentální portugalštiny liší ve slovesných formách, pravopisu, užívání diakritických znamének a různé slovní zásobě.

Pro nezasvěceného je asi největším rozdílem odlišná výslovnost, na území Portugalska je pravidlo vyslovovat „s“ a „ch“ na určitých místech ve slově jako „š“, Brazilci však toto pravidlo nedodržují. 

Rozdíly mezi tykání a vykáním

Zajímavým jevem je také tykání a vykání v portugalštině kontinentální a brazilské. Druhá osoba plurálu se v portugalštině nevyskytuje, Portugalci vykají pomocí 3. osoby jednotného čísla a pomocného zájmena. Pro formálnější příležitosti používají zájmeno „o(a) senhor/a“, pro běžnější zájmeno „voce“. V Portugalsku se „voce“ užívá například mezi kolegy z práce nebo spolužáky (občany s podobným postavením), které ještě moc neznáme.

Po bližším seznámení si však Portugalci začínají tykat-používat 2. osobu čísla jednotného, ta se v Brazílii prakticky nevyskytuje. Brazilci si tedy pro uši rodilého Portugalce v podstatě nepřestávají vykat, naopak pro Brazilce je tykání Portugalců aspekt zasahující jejich soukromí, zájmeno 2. osoby čísla jednotného „tu“ Brazilci užívají jen ve velmi intimním vztahu, například v rodinném kruhu. Brazilci proto dodržují používání „voce“ v běžné komunikaci i na území Portugalska, kde jich poslední dobou přibývá.

Do země svých bývalých kolonizátorů přijíždějí za studiem i lépe placenou prací a přinášejí sem svou kulturu, zvláště v podobě brazilské hudby.

Specifické znaky portugalštiny

Portugalština je, co se týče slovní zásoby, gramatiky a syntaxe velmi podobná španělštině, na rozdíl od ní se ale vyznačuje velmi komplexní fonetickou strukturou.

Kromě ústních samohlásek používá ještě nosové hlásky a dvojhlásky, čímž se ve výslovnosti blíží francouzštině. Další odlišností je její téměř historický pravopis, používá diakritická znaménka a písmena původem ze starého latinského pravopisu, která se ve španělštině nevyskytují.

Zvláště díky pravopisu a výslovnosti se nám může portugalština zdát mnohem obtížnější než třeba španělština či italština. Na druhou stranu Portugalci mají mnohem menší problém rozumět Španělům než Španělé Portugalcům, naučíte-li se portugalsky, španělština pro vás bude hračka.

A navíc, hlavní odlišnost Portugalců od jejich východních sousedů je, že ovládají mnohdy alespoň jeden další jazyk. Díky velkému počtu turistů z Velké Británie mluví anglicky a díky pracovním pobytům ve Francii ovládají francouzštinu. Jako jeden z menších evropských států pak každý pokus o portugalskou konverzaci z úst cizince velmi ocení, stačí se naučit jen pár základních frází.

Více o portugalštině

Portugalština na wikipedii
Portugalština online
Portugalština
Portugalština na Help for english
Portugalština ke studiu on-line

Hledáte jazykový kurz portugalštiny?
Zkuste stránku http://www.jazykovky.cz/.