Au-pair není žádný med – ani na Mallorce

Práce au-pair v zahraničí není žádná sázka na jistotu. V katalogu jsou všechny au-pairky rozesmáté a spokojené, spousta dívek má ale mnohem horší vzpomínky. Dnes přinášíme zkušenost Natálie Venclovské, která strávila pracovní léto na Mallorce.

 

Bylo mi 17 let, když jsem se rozhodla vyjet do Španělska jako au-pair neboli “canguro“, jak se dívkám na hlídání ve Španělsku říká. V té době, to byl rok 1999, v Brně moc agentur nebylo. Nakonec jsem našla agenturu, která “shrábla“ mé peníze a přislíbila pomoc při hledání rodiny.

Agentura

Čekání, až si mě nějaká rodina najde, bylo dost dlouhé. Uplynuly 4 měsíce a pořád se nic nedělo. Nakonec jsem nevydržela a začala agenturu bombardovat svými dotazy, proč se nikdo neozývá. Asi 14 dní před plánovaným odletem mi agentura sdělila, že ve Španělsku mou žádost ztratili. Začalo tedy všechno vyplňování a zařizování nanovo – napsat dopis rodině, sehnat si reference o hlídání dětí, udělat nové album fotek. Vše se ale v dobré obrátilo a já rodinu našla. Zaplatila jsem si letenku na Mallorcu a letěla.

První setkání mělo proběhnout na letišti, kde mě rodina očekávala. Tedy přesněji řečeno matka se svými dvěma syny – jeden byl sedmiletý a druhému byly čtyři roky.

Na první pohled všichni působili sympaticky a v seznámení nám nepřekážela ani žádná jazyková bariéra, protože jsem už ve Španělsku byla a tudíž i celkem obstojně španělsky mluvila i rozuměla.

Od au-pairky k "fackovacímu panákovi"

Druhý den po mém příletu mě matka rodiny zasvěcovala do každodenního života rodiny. Kam chodí do práce, kam děti do školy a do parku, kde jsou nejbližší obchody atd. První týden kluci ještě chodili do školy a tak jsem moc práce ani neměla. Ale druhý týden začaly prázdniny a mně nastalo peklo.

Klukům očividně chyběla nad sebou pevná ruka otce, byli úplně nezvladatelní, neustálé nadávky a rvačky byly na denním pořádku. Nadávky byly směrované i na mě. Neposlouchali nejen mě, ale ani svou matku. Pokud neměli respekt z rodičů, jak ho mohli mít ze mě?

Často naše procházka končila tak, že kluci po sobě začali házet kameny, popřípadě kopali do kolemjdoucího. I matka začínala být nesnesitelná. Svou zlost na kluky si vylévala na mě. Neustále na mě řvala a sprostě nadávala. Po měsíci mi řekla, že děti jedou na konec prázdnin pryč a že zůstanu u ní a budu uklízet. Druhá možnost byla jít k její sestře a pracovat v restauraci na malé vesničce. Raději jsem zvolila možnost práce v restauraci.

Když jsem se pak nad tím vším později zamyslela, napadlo mě, že to možná měli vše dopředu promyšlené a já měla být jen levná pracovní síla do restaurace. Ta paní musela moc dobře vědět, že děti pojedu na prázdniny pryč a já tam nebudu mít co dělat. 

Útěk k práci v restauraci

Ani v restauraci jsem si prázdnin zrovna neužila. Začínala jsem sice až ve 4 odpoledne, ale dělala až do jedné nebo do dvou v noci. Zaplatili mi zhruba 400 euro za měsíc, což nepředstavuje žádný extra výdělek. Za Španěla by museli dát tak dvakrát tolik.

Nakonec jsem si z Mallorcy odvezla dobré zážitky, protože práce servírky se mi nakonec zalíbila. Na Mallorcu jsem se i další léto rozhodla vrátit, opět jako au-pair.

Další zkušenosti

Tentokrát jsem ale narazila na super rodinku se dvěma holčičkami. Protože jsem byla v hlavním městě, kde bylo spousta au-pairek, tak jsem si přes agenturu snadno našla nové kamarádky. Většina mých kamarádek měla otřesné zkušenosti.

Ano, v katalozích a prospektech jsou často fotografie plné usměvavých rodinek s dětmi a au-pair, která má být jako součást rodiny. Pravda bývá ale mnohem různorodější.

Většinou píší, že si rodinu můžete vyměnit. Bohužel, obvykle to není pravda. Jedné mé kamarádce v agentuře řekli, že když se jí rodina nelíbí, tak ať “táhne“. I když je lhůta na nalezení nové rodiny 14 dní, moje kamarádka byla druhý den na ulici.

I přesto, když to shrnu, au-pair pobyt mi nevzal nic, co by mi dnes chybělo. Naopak mě obohatil o nové zkušenosti, naučila jsem se postavit na vlastní nohy, zařídit si vše sama, být soběstačná a mnohem odvážnější. 

Všem dívkám, které se rozmýšlejí, zda odjet nebo ne, bych práci au-pair určitě doporučila. Možná, že to nebude takové, jak píší v prospektu, ale určitě nebudete litovat! Poznáte nové lidi, jinou kulturu a hodně vás to zocelí.

Takže odvahu a hodně štěstí při výběru rodiny!

Další zkušenosti s prací v zahraničí si můžete přečíst v naší rubrice Práce v zahraničí.

Zajímavé internetové odkazy k práci ve španělsky mluvících zemích naleznete ve španělském rozcestníku na Španělština Online. Podobně s ostatními zeměmi v jazykových rozcestnících na Angličtina Online, Němčina Online, Francouzština Online, Italština Online.

Informujte se o možnosti vrácení daní při práci v zahraničí.