Angličtina – jazyk číslo jedna, ale …

Mluví-li spolu Číňan a Argentinec, Čech a Berber, Němec a Kubánec, všichni pravděpodobně použijí angličtinu. Angličtina je totiž dorozumívacím jazykem číslo jedna. Ale opravdu se domluvíme anglicky na celém světě? Nechceme zpochybňovat rozšíření angličtiny, zveme vás však do světa jejích "dialektů" a variant.

Světové tažení angličtiny

Angličtina prožila neuvěřitelný příběh. Z jazyka, který si Germáni přinesli z kontinentální Evropy na část ostrova Británie, se během staletí stal jazyk, kterým hovoří 350 miliónů rodilých mluvčích a domluví se jím další více jak miliarda lidí na celém světě. 

Nejprve se z Anglie rozšířila do Angličany porobených území – keltské národy jako Skotové, Irové, Velšané, Manové či Korňané, ti všichni do značné míry podlehli kulturní asimilaci, přestože dnes svoje staré jazyky oživují. Velká Británie se pak stala největší koloniální velmocí na světě a úspěšně kolonizovala jih Afriky, velkou část Severní Ameriky, Austrálii, Nový Zéland, Indii a mnohé další státy.
Své vítězné tažení angličtina dokončila po 2. světové válce, kdy se stala doslova světovým dorozumívacím prostředkem.

Lingua franca moderní doby

Nejenže je angličtina hlavním (a de facto jediným) celosvětovým jazykem vědy, techniky a mezinárodního obchodu, také v oblasti diplomacie ve 40. letech minulého století vytlačila do té doby dominantní francouzštinu.

Současný pohled na angličtinu jako na převládající dorozumívací jazyk má tři hlavní kořeny. Prvním je britské koloniální panství v první polovině 20. století, druhým „kulturní export“ z USA (filmy a hudba) od druhé poloviny minulého století a třetím hospodářská hegemonie vyspělých západních států ve světě financí a obchodních institucí, zejména pak po pádu „železné opony“ na přelomu 80. a 90. let 20. století.

Rovněž v oblasti vědy se dnes používá angličtina jako jediný jazyk téměř na všech mezinárodních setkáních, všechny významnější vědecké žurnály publikují také anglicky.

To s sebou však přináší zajímavý fenomén. Kvůli rozšíření angličtiny v zemích, kde není mateřským jazykem, se vyvinulo mnoho mutací angličtiny míšením s jazykem dané země. Tyto „dialekty“ se nazývají jmény, které povětšinou vznikly spojením anglického názvu dané země s druhou polovinou slova English. Podívejme se na některé varianty.

Varianty English

Engrish je pejorativní označení angličtiny ve východní Asii, neboť obyvatelé těchto států špatně místo hlásky L vyslovují hlásku R. Engrish má lokální varianty: Japlish (v Japonsku užívají místní označení Gairaigo), Konglish nebo Chinglish.

Chinglish je čínskou formou angličtiny. Odhaduje se, že jí hovoří 300 až 500 mil. obyvatel. Vzhledem k vysokému počtu uživatelů této formy angličtiny existují úvahy o tom, nahlížet na čínskou angličtinu jako na samostatnou a zcela svébytnou formu jazyka.

Mezi takřka zažité chyby čínských studentů patří zejména použití „me is“ namísto „I am“, umístění určitého členu i v případech, ve kterých se neužívá (např. the France), přidávání „to“ k tvarům modálních sloves (např. I must to go), nahrazení tvraru „can you“ vazbou „can you help me“ nebo záměna „-ed“ a „-ing“ (př. boring x bored).

Thainglish (nebo též Tinglish) je thajská varianta angličtiny. Kromě chyb vyskytujících se v jiných "dialektech" angličtiny, mají Thajci velké potíže s anglickou výslovností. Například velmi těžce rozlišují mezi sh (ship, sheep) a ch (chip, cheap), obouretné „w“ často nahrazují jednoduchým „v“ (např. ville místo will) a místo „th“ častěji používají jen „t“ (např. místo thin vysloví tin). Některá anglická slova si Thajci opravdu hodně upravili: start>sahtat, stupid>sahtupid, sleep>sahleep, speak>sahpeak aj.

Dunglish označuje holanskou angličtinu. Mezi nejkrásnější příklady patří časté ignorování přítomného průběhového času („What do you now?“ místo „What are you doing?“), použití vazby „That can“ místo „That’s possible“ nebo záměna sloves learn a teach (holandština pro slovo vyučovat používá podobně znějící slovo leer). Pokud se vás někdo v Nizozemí zeptá větou „How late is it?“, věřte, že chce vědět přesný čas (správně „What time is it?“).

 

Spanglish

Naprosto svébytnou formou je španělská angličtina (spanglish nebo také espanglish), rozšířená především v USA mezi přistěhovalci hispánského původu. V tomto případě se totiž nejedná jen o zažité chyby nebo přizpůsobování některých hlásek a gramatických obratů vlastnímu jazyku. Vyjádřeno lehkou nadsázkou se jedná o dvoujazyčný jazyk. Z obou jazyků si tato jazyková forma vybírá ty jednodušší slova, slovní spojení a gramatiku, případně některé pevně ustálené fráze neváhá použít uprostřed hovoru v jazyce druhém.

Espanglish má mnoho příznivců, ale i odpůrců. Jedním z mnoha nadšenců je i Ilán Stavans, který se proslavil zejména překladem Dona Quijota do spanglishe. Vyšla dokonce i gramatika a na internetu můžeme najít řadu jazykových kurzů a slovníků.

Praktickou uklázku, jak tato směsice angličtiny a španělštiny funguje ukázal ve svém filmu Spanglish režisér James L. Brooks.

Czenglish

V poslední době se pro neobratnou angličtinu v podání Čechů, kteří do ní zavlékají českou větnou stavbu a další čechismy, ujímá termín Czenglish. Čechizace (nebo též bohemizace) angličtiny je postupný proces, který souvisí se stále větší poptávkou po studiu tohoto jazyka. Zatímco méně pokročilí čeští studenti tradiční chyby a zavlékání čechismů do angličtiny ani nevnímají a vžité chyby chápou jako správný tvar,  anglicky hovořícím lidem, kteří  češtinu neznají, může trvat déle, než pochopí správný význam.  

Čeština používá skloňování a časování, díky kterému lze okamžitě poznat, jakým je dané slovo větným členem. V angličtině tuto funkci plní slovosled věty. Pokud pozměníme anglický slovosled a přizpůsobíme jej české gramatice, je možné, že věta ztratí svůj smysl, nebo nabude zcela jiného významu, než jaký byl mluvčím zamýšlen, což může vést ke zmatení, nedorozumění nebo trapné situaci.

Dalším úskalím angličtiny je pro české studenty mnohovýznamovost anglických slov. Anglický jazyk dosahuje upřesnění výrazu formou slovních spojení, tzv. idiomů. Že tato spojení nejsou pravidelná, a často ani nejsou pro českého studenta logická, není třeba zdůrazňovat. 

Jak uvádí internetová encyklopedie Wikipedie: „Czenglish není lingvisty považován za ustálený slang, nářečí ani jazyk, označuje spíše soubor typických chyb, kterých se Češi nejčastěji dopouštějí. Z lingvistického hlediska má větší význam poangličtěná forma češtiny, která však zatím obecně vžité jednotné označení nemá.“

Charakteristické pro Czenglish jsou čechismy při překladu terminologie nebo ve větné skladbě (pořadí slov ve větě, předložkové vazby atd.).  Nejčastější čechismy můžete nalézt v knize Dona Sparlinga: English or Czenglich, Jak se vyhnout čechismům v angličtině?

Anglická slovíčka jsou vyslovována ryzím českým způsobem. Třeba „target” je taržet a „suite” je sjůt. Také vznikla úplně nová česká slova: smajlík, low-costy, nebo stará česká slova nabyla další významu.

Všichni si rozumíne?

V úvodu jsme nastínili modelový příklad, ve kterém se obyvatelé různých národností dorozumívají (nebo se o to alespoň pokoušejí) pomocí angličtiny. Otázka zní, jestli si budou tito mluvčí opravdu rozumět? Protože budou mít všichni tendenci použít jednoduchou větnou stavbu a základní termíny, nejspíš se dorozumí i navzdory rozdílné výslovnosti a některým chybám.

Bude jim ale rozumět rodilý Angličan? Nebude mu konverzace mezi těmito mluvčími spíše jen vzdáleně připomínat angličtinu, kterou on sám hovoří? Globální angličtina je totiž jazyk, který používá celý svět (a nejspíš ještě nějakou dobu používat bude) a kterému celý svět rozumí. Celý svět kromě Angličanů…

Zdroje a odkazy

Ota Ulč: Čínská angličtina – řeč budoucnosti
Milan Vodička: Jak globální vítězství jednou zničí angličtinu
Don Sparling: English or Czenglich, Jak se vyhnout čechismům v angličtině?

 

Potřebujete kvalitní překlad? Vybírejte z naší nabídky: překlady do angličtiny, překlady němčiny, překlad do češtiny a překlady z francouzštiny.