Anglicismy v češtině

Přejatá slova v češtině byla, jsou a budou a než nad „cizáky“ v české řeči jen prázdně lamentovat, měli bychom se spíše naučit při přejímání cizích slov dodržovat určitá pravidla.

Angličtina a čeština: už více jak sto let

Angličtina poprvé vtrhla do českého jazyka počátkem minulého století. Čeština v té době začala masivně přejímat anglická slova z oblasti sportu (např. hockey, football), hudby (jazz, foxtrot) a filmu. Anglická slovíčka v jiných oblastech života však byla naprostou výjimkou (např. tramway) a pronikala do češtiny jen velmi postupně, což bylo následně ovlivněno též českou orientací na Východ.

Rozmach v přejímání anglicismů po listopadu 1989 byl vyvolán zvýšením prestiže angličtiny v našem prostředí, uvědoměním si její důležitosti pro mezinárodní komunikaci, ale i významnou pozicí, kterou zaujímají anglicky mluvící země v oborech, jejichž slovní zásoba je přejímána.

Anglické ostrovy v češtině

Angličtina byla a dodnes zůstává jazykem, z něhož se přejímalo a přejímá v řadě sfér lidského života. Těmto výrazům daná komunita plně rozumí, a proto nevznikla potřeba tato anglická slova překládat. Pro ilustraci uveďme alespoň některé:

  • politika – welfare, workfare (volně se překládá jako sociální jistoty/stát/polštář, programy zaměstnanosti)
  • management – merchandising (marketingová podpora produktů), recruitment (nábor zaměstnanců), PR (vztahy s veřejností); vžité počeštěné termíny mítink (meeting) nebo brífink (briefing) asi netřeba vysvětlovat
  • počítače – software (programové vybavení), cookies (zjednodušené databázové záznamy o prohlédnutých internetových stránkách podporující jejich opětovné vyhledání), cracker (člověk odstraňující ochranné prvky software; využívá chyb a slabého zabezpečení programu, aby jej mohl bezplatně využívat), wifi, spam, MP3
  • záliby – piercing, bouldering, aerobic, snowboard

Anglicky, i když špatně

Masivní nárůst anglických slov v češtině a přejímání anglických termínů nejen akademickou obcí, ale též běžnými občany v každodenním styku, s sebou nese mnohá úskalí. Jedním ze zásadních problémů je skloňování anglických novotvarů či naopak  přejímání anglické gramatiky do češtiny v souslovích, ve kterých je její užití jednoznačně chybné.

V prvním případě lze vysledovat skloňování anglických slov (např. all inclusive), na která čeština nahlíží jako na cizí slovo a kde proces přejímání ještě neproběhl. Takové slovo si zachovává svá původní pravidla i výslovnost. Skloňování je zde jednoznačnou chybou (např. s all inclusive).

Je ale pravdou, že v mnoha případech, kde určitý stupeň přejímání již proběhl, je správné skloňování tvrdým oříškem. Kupříkladu u počeštělého slova esej je určován rod mužský (vydal známý esej) i ženský (napsal samostatnou esej).

Anglické slovo image lze nalézt ve všech třech rodech: s rodem mužským (svému šaškovskému image), ženským (svou správnou image) i středním (své intelektuální image). A aby toho nebylo málo, se slovem image se můžeme setkat v jeho počeštěné formě (imidž), aniž bylo to bylo vnímáno za jazykový prohřešek.

Anglická gramatika v češtině

Čeština kromě jednotlivých anglických slov nezřídka přejímá také anglickou gramatiku. Přejímání cizích slovních konstrukcí a slovosledu a „zapomínání“ dané slovo skloňovat je záležitost, nad kterou jazykovědci často zdvihají varovný prst.  Zejména v reklamách můžeme narazit na takové neologismy jako např. „Staropramen atrakce“ (místo atrakce Staropramenu), „v Kika, v Ikea“ (v Kice, v Ikee) apod. Nad názvem Sazka Aréna pozdvihl obočí nejeden jazykovědec.

Dalším problémem se ukazuje snaha využít anglickou schopnost zhustit vedlejší větu do větných substantiv. K tomu ovšem naše mateřština naprosto není přizpůsobena. Mnozí toho však nedbají a používají slovesných substantiv všude, kde se dá. A tak místo věty, kde jsou nejenom česká slova, ale také skutečně česky zní „Možnost pojistit si schopnost splácet půjčku.“ se setkáváme s „Možnost pojištění schopnosti splácení půjčky.“

A obzvlášť nelogicky to zní v kombinaci s přivlastňovacím zájmenem: namísto „Dej mu dost času, aby si vyběhal důležité papíry.“ se můžeme setkat s anglicko-českým „Dej mu na vyběhání si formulářů dost času.“

Další negativní vliv angličtiny na českou gramatiku je nadbytečné užívání trpného rodu. Za trpný rod se dá totiž leccos schovat, přímá odpovědnost se pak z projevu vytrácí, a proto se nelze divit, že trpný rod se stále větší oblibou používají čeští politici. Příkladem nesprávného užití pasiva může být věta: „Zákazníkova potřeba kvalitního výrobku je naplněna.“ (místo „Zákazník získává kvalitní výrobek, který potřebuje.“). Správná verze je sice o trochu delší,  ale mnohem více česká.

Ovšem existuje i protichůdný jev, který je taktéž chybný. Některá anglická slova pronikla do českého jazyka jako nesklonná, přesto však vedle nich existují v hovorovém jazyce varianty, které se skloňují. Jako příklad uveďme mezi teenagery uváděné výrazy férový (správně fér) nebo suprový (super).

Je přejímání tolik škodlivé?

Často slýcháme hlasy, které jakékoli přejímání anglických slov do naší mateřštiny považují za negativní jev. Neplatí však, že jakýkoli výraz přejatý z angličtiny češtině škodí. Existuje mnoho výrazů, které češtině pomáhají překlenout nedostatek domácích výrazů, např. v technických oblastech. Vzpomeňme počítačové výrazy jako hardware nebo bluetooth. V těchto případech anglicismy nekonkurují žádnému domácímu ekvivalentu.

Jsou také termíny, které čeština plně přejala do svého slovníku, časuje je nebo skloňuje, vznikají další slovní druhy, od podstatného jména si tvoří přídavné jméno. Například u slova víkend se počeštil pravopis a vytvářely se další slovní druhy (víkendový). A není vyloučené, že český jazyk půjde po stopách své slovenské kolegyně a utvoří si z anglického weekend také sloveso (víkendovat).

Nejlepší bude postavit se problému maximálně pragmaticky. Zakázat u nás angličtinu by bylo hloupé a naštěstí nemožné, měli bychom se však snažit uchovat český jazyk budoucím generacím. Bude však velice zajímavé sledovat celosvětový vývoj jazyků, neboť s rostoucím množstvím jazykových kurzů a jazykových škol, a to nejen u nás, se jazyky čím dál více podobají jazyku univerzálnímu, tedy angličtině.

 

Zdroje:

Josef Šimandl: Co se děje s přejatými slovy a vyjadřovacími způsoby
Helena Chvátalová: Je čeština v ohrožení?
Petr Behun: Hříchy pro šíleného korektora – píšeme nejen v češtině, ale také česky

 

________________________________________________________________________________________________

Potřebujete kvalitní překlad? Vybírejte z naší nabídky: překlady do angličtiny, překlady němčiny, překlad do češtiny a překlady z francouzštiny.

Přidat komentář